Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Starkoč)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Obec	Starkoč
Souřadnice	49°56′16,73″ s. š., 15°30′28,51″ v. d.

Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	kutnohorsko-poděbradský
Farnost	Zbyslav
Užívání	Římskokatolická církev
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1738
Další informace
Kód památky	17063/2-1171 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický, neorientovaný, filiální kostel ve Starkoči, patřící do farnosti Zbyslav. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1] Vlastníkem kostela je obec Starkoč.

Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1352, kdy v místě stávala tvrz a je zde doložena i existence farního kostela. Původní gotický kostel je roku 1714 popisován jako malý a tmavý s jednou věží a dvěma zvony. Fara přesídlila roku 1717 do nedaleké Zbyslavi. Současný vrcholně barokní kostel byl postaven v roce 1738 nákladem hraběnky Josefy z Thunu, rozené z Oettigen-Wallerstein. Opravován byl kostel v letech 1875 až 1876, ale již v roce 1909 se objevily trhliny. Další oprava proto proběhla v roce 1936.

Poloha

Silueta kostela na malém návrší nad východní stranou vesnice je dobře viditelná ze silnice I/17 Čáslav – Chrudim při cestě z Čáslavi za obcí Vrdy po levé straně. Kostel je obklopen hřbitovem s ohradní zdí, do které je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků rodiny majitelů vesnice Chotouchovských z Nebovid z druhé poloviny 16. a počátku 17. století.

Architektura

Stavba je svým půdorysem a hmotovým uspořádáním zjednodušenou replikou typu kostela, který v roce 1732 navrhl K. I. Dienzenhofer pro Vysoké Chvojno a Počaply u Berouna. Jednolodní stavba s mohutnou hranolovitou věží v průčelí je dominantou bývalého žehušického panství i obce. Nároží kostela jsou zaoblená. Sakristie je situována na severní straně. Fasáda kostela je členěny lizénami, okna i portál jsou rámovány jednoduchými šambránami. Vnitřek kostela je plochostropý.

Interiér

Hlavní oltář pochází z počátku 18. století, další vybavení pak z poloviny 18. století. Oltářní obraz, který je údajně dílem žáka Petra Brandla, je umístěn v broumovském klášteře, v kostele je umístěna jeho reprodukce.