| Kostel Nejsvětější Trojice | |
|---|---|
 Kostel Nejsvětější Trojice | |
| Místo | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Třebíč |
| Obec | Třebíč |
| Souřadnice | 49°12′42,84″ s. š., 15°52′45,84″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | třebíčské |
| Farnost | Třebíč-město |
| Status | kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Datum posvěcení | 2. srpna 1677 |
| Světitel | Jan Josef Breuner |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1607 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | lomový kámen |
| Další informace | |
| Adresa | Starý hřbitov, Třebíč |
| Ulice | Gorazdovo náměstí |
| Kód památky | 19771/7-3119 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nejsvětější Trojice je filiální kostel třebíčské městské farnosti v Třebíči-Domcích a kulturní památka.[1] Kostel se nachází na tzv. starém hřbitově, který kolem něho začal vyrůstat od roku 1607, když starší hřbitov kolem kostela sv. Martina z Tours přestal sloužit. Kostel stával již počátkem 15. století, v některých zdrojích se však uvádí, že kostel mohl stát již v 9. století – či aspoň jeho předchůdce na stejném místě.[2] Po přechodnou dobu býval též kostelem farním, když faru u svatého Martina ovládli přívrženci podobojí (asi od roku 1525).
Kostel je obdélníkovou stavbou s polygonálním závěrem kněžiště, kostel má boční kapli, která slouží jako márnice či zpovědnice, dříve byla zasvěcena svaté Máři Magdaleně. Součástí kostela je dvoupatrová hranolová věž. Ve vchodu je pamětní deska připomínající vysvěcení kostela v roce 1677 biskupem Janem Josefem Breunerem.[2] V kostele jsou v presbytáři umístěny dvě dřevěné sochy, svatého Petra a svatého Pavla.
Historie
Kostel měl být postaven možná již v 9. století či případně pak až kolem století 15. či 16. V letech 1564–1575 proběhla přestavba, kdy kostel měl být upraven pro utrakvisty a kostel tak získal částečně dnešní podobu. Další obnova následovala roku 1661, kdy byl opraven sanktusník a také krov střechy kostela.[3] Dne 2. srpna 1677 pak byl kostel znovu vysvěcen, světitelem byl Jan Josef Breuner,[3] roku 1686 pak byl do kostela umístěn nový zlacený oltář. Byly také pořízeny dva zvony, první byl zasvěcen svatému Janu Křtiteli a druhý svatému Josefovi. Roku 1701 byla nákladem města a Karla Ferdinanda z Valdštejna postavena věž.[3] Na věž přispěl právě Karel Ferdinand, který byl požádán i o to, aby daroval dva zvony, které původně sloužily bratrskému sboru na Jejkově, pak byly uloženy na radnici a posléze předány tomuto kostelu.
Další rekonstrukce přišla v letech 1715–1719, kdy došlo ke spojení kostela s věží a k přístavbě bočních kaplí svaté Anny a svatého Josefa. Roku 1774 a 1775 byla v kostele při úpravách položena kamenná podlaha, připraveno nově ostění dveří, zvětšena gotická okna a kostel byl nově vymalován, také možná došlo k odstranění přístavku při věži. V roce 1782 byl pořízen nový oltářní obraz, po rok později byl pořízen druhý oltářní obraz, v té době měl být snad pořízen i dnešní oltář. Další úprava či oprava kostela proběhla v roce 1827. V roce 1857 byl věží prolomen vchod do chrámu, postupem imitujícím gotickou kamennou práci. V roce 1996 byla provedena další rekonstrukce kostela, střecha byla konzervována a krytina byla změněna na břidlicovou, kostel byl také odvlhčen, ale to se moc nepovedlo a tak příští rok proběhlo odvlhčení nově položeného krovu opět. Roku 1999 pak byla opravena věž a o rok později došlo k sundání vnější fasády a byla tak odkryta původní sgrafita. Kostel pak byl nově omítnut a byl staticky zabezpečen. V roce 2002 pak byly rekonstruovány kostelní obrazy a roku 2008 pak byly opraveny i kamenné prvky v kostele.[2] Roku 2020 byly v kostele vyměněny dřevěné lavice.[4]
Galerie
-
Věž a brána kostela -
Horní pohled na kostel -
Kostel na hřbitově -
Pamětní deska připomínající vysvěcení kostela
_02.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-13]. Identifikátor záznamu 130557 : kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c VYHNALOVÁ, Jana. Kostel Nejsvětější Trojice v Třebíči. Brno, 2013 [cit. 2017-02-19]. 69 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Krmíčková. s. 12–16, 18–19. Dostupné online.
- ↑ a b c FIŠER, Rudolf. Třebíč v době baroka. 1.. vyd. Třebíč: Lenka Trojanová, 2023. 126 s. ISBN 978-80-906971-3-3. S. 58.
- ↑ Hřbitovní Kostel Nejsvětější Trojice | Římskokatolická Farnost Třebíč - Město | Třebíč. Farnost Třebíč-město [online]. [cit. 2023-08-05]. Dostupné online.
Literatura
- DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 149–150.
- VYHNALOVÁ, Jana. Kostel Nejsvětější Trojice v Třebíči. Brno, 2013 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Krmíčková. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nejsvětější_Trojice_(Třebíč) |
