Kostel Panny Marie Růžencové (České Budějovice)

Kostel Panny Marie Růžencové
Pohled na oltář kostela Panny Marie Růžencové
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský
Obec	České Budějovice
Souřadnice	48°58′19,22″ s. š., 14°28′46,85″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická církev
Užívání	Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti
Zasvěcení	Panna Maria
Datum posvěcení	7. října 1900
Světitel	Martin Josef Říha
Architektonický popis
Architekt	Jakub Stabernak
Stavební sloh	novorománský
Výstavba	21. srpna 1898 (zákl. kámen) –1900
Další informace
Adresa	Žižkova ul., České Budějovice
Ulice	Žižkova třída
Oficiální web	Web místní farnosti
Kód památky	44594/3-5743 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Růžencové je římskokatolický kostel nacházející se v Českých Budějovicích na Žižkově třídě, v areálu kláštera petrínů. Umělecká výzdoba kostela je jednou z nejhezčích ukázek tzv. beuronského umění v jižních Čechách. Kostel a průčelí kongregace je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Kostel byl postaven v letech 1899–1900 podle plánů Jakuba Stabernaka jako náhrada za prozatímní kapli Panny Marie Lurdské.^[2] Vznik kostela je spojen s několika dalšími významnými jmény spojenými především s tzv. beuronskou školou. Byl to především P. Václav Klement Petr, zakladatel Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (1888), jenž zasvětil poslední léta svého života realizaci tohoto kostela.^[3] Jím založená řeholní kongregace – řád petrínů – byla první ryze českou mužskou řeholní komunitou a její sídlo ve Schmerlingově ulici, které sloužilo jako azyl pro chlapce z chudých venkovských rodin i sídlo pro několik řemeslných dílen, brzy přestalo být dostatečně prostorné.^[3] Roku 1898 oslovil českobudějovického architekta Jakuba Stabernaka a bratra Jaroslava Pantaleona Majora s dalšími benediktiny z pražského Emauzského kláštera a již 21. srpna téhož roku byl posvěcen základní kámen nového kostela, zasvěceného později Panně Marii Růžencové.^[3]

Celá stavba se potýkala s nedostatkem peněz.^[4] Na kostel, jehož rozpočet na hrubou stavbu byl téměř 65 000 zlatých, se sbíralo po drobných mincích, mnozí řemeslníci zlevňovali nebo si nechali zaplatit pouze materiál.^[3] I tak se stala významným zdrojem obživy mnoha dělníků a novorománská stavba byla již za dva roky vysvěcena biskupem Martinem Josefem Říhou 7. října 1900.^[3] Celkové náklady na kostel včetně interiéru nakonec dosáhly částky 80 tisíc zlatých.^[4] Nástupcem P. Klementa se stal roku 1902 P. Pius Karpíšek^[4], který nechal u Viktora Foerstera zhotovit mozaiku na průčelí kostela.^[5]

V noci z 13. na 14. dubna 1950 byla činnost kongregace režimem zakázána v rámci Akce K a přestože kostel oněch čtyřicet let nebyl zcela opuštěný, obnovila se až po roce 1989, kdy se znovu rozběhl i komunitní život.^[6][3]

Interiér

Interiér kostela patří mezi nejvýznamnější ukázky tzv. beuronské umělecké školy v Čechách, která klade důraz na dekoraci. K jihozápadu orientovaná jednolodní stavba má čtvercový chór a půlkruhovou apsidu s přiléhající čtvercovou kaplí a na druhé straně umístěnou sakristií.^[4] V dolní části stěn je čtrnáct dřevořezeb křížové cesty, nad slovy slova modlitby „Zdrávas Královno“ je vymalován pás patnácti obrazů ze života Panny Marie – patnáct tajemství sv. Růžence.^[3][4]

Figurální řezbářské práce prováděli truhláři, kterým pomáhali novicové nebo bratři, zvony vznikly v českobudějovické Pernerově dílně, okna s obrazy apoštolů pochází ze sklárny v Lenoře.^[4] Kamenické prvky výzdoby pocházejí vesměs z kamenických dílen v Hořicích, odkud pocházel rovněž darovaný boční oltář, jenž byl však po dvaceti letech přenesen do kostela sv. Václava v Kostelní ulici.^[4]

Kazatelna s reliéfy Dobrého Pastýře a evangelistů, boční oltáře a svatostánek jsou zpracovány převážně v neorománském stylu, oltář s postavami cherubů ukazuje i některé orientální prvky.^[4] Na dvířkách svatostánku je reliéf Nejsvětější Trojice, pod nímž jsou alegorické postavy Církve a Synagogy. Původní dřevěný kazetový strop zobrazuje Nejsvětější Trojici, Pannu Marie a sv. Jana Křtitele.^[4]

Varhany

Na kůru jsou umístěny dvoumanuálové varhany, které roku 1900 postavil Čeněk Skopek za 2250 zlatých.^[7] Patří k ranému dílu tohoto jihočeského varhanáře, zároveň jsou jedním z jeho největších nástrojů. Později došlo k přestavbě traktury nástroje a rozšíření z původních 15 na současných 17 rejstříků do následující podoby:

Fotogalerie

• 
  Nenápadná budova kostela v Žižkově ulici
• 
  Panna Marie Lurdská
• 
  Interiér
• 
  Vstup do kostela
• 
  Oltář

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Panny Marie Růžencové na Wikimedia Commons
• Web místní farnosti
• Kontakty - web děkanství ČB
• Černý Jiří: Beuronské umění v Českých Budějovicích Archivováno 24. 2. 2010 na Wayback Machine.

Autoritní data	NKC: kn20090929003 LCCN: no2011022247 VIAF: 46145067348666630875 WorldCat Identities: lccn-no2011022247