| Kostel svaté Barbory ve Valkeřicích | |
|---|---|
 Kostel na dobovém snímku | |
| Místo | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Děčín |
| Obec | Valkeřice |
| Souřadnice | 50°41′51,75″ s. š., 14°19′2,66″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | děčínský |
| Farnost | Valkeřice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | nelze využívat |
| Zasvěcení | Barbora z Nikomédie |
| Datum posvěcení | 1728 |
| Zánik | 11. července 1975 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Zacharias Hoffmann |
| Stavební sloh | baroko |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 1724–1728 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | původně severovýchod |
| Stavební materiál | kámen, cihly a zdivo |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Barbory ve Valkeřicích byl římskokatolický farní kostel.[1] V letech 1724–1728 jej postavil lipovský stavitel Zacharias Hoffmann (1678–1754). Po druhé světové válce chátral a z popudu Okresního národního výboru v Děčíně byl 11. července 1975 odstřelen.
Historie
Barokní kostel svaté Barbory postavil v letech 1724–1728 na místě staršího středověkého kostela lipovský stavitel Zacharias Hoffmann (1678–1754). Donátorem stavby byl majitel konojedského panství hrabě František Antonín Špork (1662–1738). Část stavebního materiálu pocházela z místního loveckého zámečku.[2] Zařízení kostela bylo pořizováno postupně ve druhé čtvrtině 18. století.[3] Po skončení druhé světové války a následném vysídlení původních obyvatel obce začal kostel rychle chátrat. V průběhu 60. let 20. století byla většina mobiliáře kostela přesunuta do nedalekých Verneřic, část se však ztratila. O zániku kostela rozhodl na počátku 70. let 20. století Okresní národní výbor v Děčíně. Nejprve znemožnil opravy chátrající stavby a poté, co biskupství požádalo o poskytnutí částky 300 000 korun na rekonstrukci střechy, požádal ministerstvo kultury o zrušení památkové ochrany stavby. O status kulturní památky kostel přišel 29. srpna 1974[4] a následně začal okresní národní výbor připravovat jeho demolici. Odstřel kostela se uskutečnil 11. července 1975 v 9.45 hodin.[3][5] Zbořeniště je ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Valkeřice, která je spravována excurrendo.
Popis
Jednolodní orientovaná stavba stála na obdélníkovém půdorysu a zakončoval ji odsazený, půlkruhově zakončený presbytář. Na západní průčelí navazovala hranolová věž, na jižní a severní stěnu sakristie obdélníkového půdorysu s oratořemi v patře. Fasádu členily pilastry a soustava vpadlých polí. Obdélníková okna zakončoval segmentový oblouk, okna průčelí byla obdélníková a věži dominovalo velké okno zakončené půlkruhem.
.jpg)
Loď byla sklenuta třemi poli valené klenby, kterou nesly mohutné vnitřní pilíře. Presbytář zaklenula česká placka zakončená třemi lunetami, presbytář křížová klenba a oratoře v patře byly plochostropé. Trojramenná dvoupatrová kruchta zasahovala do dvou třetin lodi.[3][5]
Mobiliář kostela byl převážně barokní a byl postupně pořizován po dostavbě kostela. Portálový hlavní oltář zdobil titulární obraz od Kryštofa Viléma Tietzeho a sochy svatého Václava, svatého Víta, Boha otce a andělů. Hlavní oltář doplňovaly dvě dvojice protějškových oltářů; v presbytáři to byly oltáře zasvěcené svaté Terezii z roku 1730 a Svaté rodině z roku 1732, v lodi pak oltář Ježíše Krista na Olivetské hoře z roku 1731 a Panny Marie z roku 1735. K výrazným prvkům inventáře patřil krucifix v životní velikosti od Matyáše Bernarda Brauna (1684–1738) z roku 1720 (patrně pocházel z předchozího kostela), kazatelna se sochou Salvator mundi či Boží hrob z roku 1735, pozdně gotická křtitelnice, řada obrazů světců a deset soch světců na konzolách, které pocházely patrně od některého z Braunových žáků.[3] Varhany postavil roku 1729 českokamenický varhanář Tobias Fleck mladší (1671–1751). Měly sedm rejstříků v manuálu a další dva v pedálu. Nástroj zanikl spolu s kostelem.[6] Oltářní obraz svaté Barbory je od roku 2014 umístěn v kostele svaté Anny v Jedlce a krucifix ve sbírce starého umění Národní galerie v Praze.[5]
Okolí kostela
Kostel obklopoval původní hřbitov ohraničený kamennou zdí, doplněný hřbitovní kaplí, která zanikla spolu s kostelem.[5] Barokní budova fary z roku 1704 je jednoduchá patrová stavba čtvercového půdorysu s mladší přístavbou. Člení ji obdélníková okna a průčelí zdobí nika se sochou svaté Barbory, interiér je plochostropý. Nároží plotu doplňují sochy svatého Jana Nepomuckého a Pieta. Fara je v soukromém vlastnictví.[3][2]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 202.
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech T/Ž. Praha: Academia, 1982. S. 173–174.
- ↑ a b c d e Valkeřice: kostel svaté Barbory [online]. Valkeřice: Obec Valkeřice [cit. 2017-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-10]. Identifikátor záznamu 132861 : kostel sv. Barbory. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d kostel sv. Barbory v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Děčín: PS Děčín, 1995. 96 s. ISBN 80-900071-4-7. Kapitola Valkeřice: kostel sv. Barbory, s. 56–57.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Barbory na Wikimedia Commons - Historie obce Valkeřice
- Zaniklé kostely litoměřické diecéze
- Zaniklé kostely v okrese Děčín
- Kostely zasvěcené svaté Barboře v Česku
- Barokní kostely v okrese Děčín
- Kostely z 18. století
- Sakrální stavby zlikvidované během normalizace
- Stavby Zachariase Hoffmanna
- Postaveno v Česku 1728
- Zbořeno v Česku 1975
- Valkeřice
- Založeno Františkem Antonínem Šporkem
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svaté_Barbory_(Valkeřice) |
