Kostel svaté Kateřiny (Vlastibořice)

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vlastibořicích
Závěr kostela sv. Kateřiny Alexandrijské ve Vlastibořicích
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Liberecký
Okres	Liberec
Obec	Vlastibořice
Souřadnice	50°37′5,24″ s. š., 15°3′10,75″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	liberecký
Farnost	Vlastibořice
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů
Současný majitel	farnost Vlastibořice
Zasvěcení	Kateřina Alexandrijská
Architektonický popis
Stavební sloh	románský, gotický a barokně přestavěný
Výstavba	12. století
Specifikace
Délka	19,5 metrů
Šířka	11 metrů (loď)
Umístění oltáře	na východ
Stavební materiál	kámen, cihly
Další informace
Kód památky	32702/5-4497 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní^[1] kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vlastibořicích v okrese Liberec je gotická, zbarokizovaná^[2] sakrální stavba s románskými prvky. Stojí v severní části místního hřbitova, u jehož jižní ohradní zdi dominuje celému církevnímu areálu rozložitá dřevěná zvonice. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.^[3]

Historie

O vzniku kostela sv. Kateřiny se uvažuje od 12. do 14. století, přičemž roku 1352 odvádí papežský desátek. Stavebníky tohoto kostela byli místní zemani. V kostele lze najít pozůstatky, které snad připomínají románskou stavbu: Má kamenný oltář a románský oblouk (ovšem ten byl zřejmě v 18. století zcela obnovený). Dočkal se řady stavebních úprav, asi v 16. století, kolem poloviny 18. století i v 19. století. V druhé polovině 17. a v 18. století nebyl kostel obsazen knězem (administrován byl z kostela v Loukově). V roce 1789 byla vytvořena lokálie, která byla v roce 1855 povýšena na faru.^[1]

Architektura

Jednolodní podélná stavba s trojbokým závěrem, sakristií na severu a předsíní na jihu.^[2]

Presbytář s opěráky je v rozích sklenut křížovou klenbou s hřebínky. Loď má plochý strop. Sakristie a předsíň mají valenou klenbu s lunetami.^[2]

Zařízení

Část vnitřního vybavení pochází z období barokní přestavby kostela v polovině 18. století. Hlavní oltář má rokokový retábl, dříve se sochami sv. Václava, sv. Prokopa, sv. Barbory a sv. Otýlie (dnes v depozitářích v Litoměřicích). Nacházejí se na něm pozoruhodné řezby z období kolem roku 1760. Nad nimi je v novém pseudorokokovém rámu obraz sv. Kateřiny od Konstantina Buška roku 1910. Dva rokokové rámové boční oltáře jsou s řezanými anděly. Kazatelna je rokoková a jsou na ní reliéfy sv. Augustina a Rozsévače (dnes ukraden) z 2. poloviny 18. století. Křížovou cestu v roce 1910 vytvořili bratři Dominik a Konstantin Bušek (dnes v Litoměřicích),^[2] v roce 2006 vytvořili studenti Gymnázia a SOPŠg Liberec nové malované obrazy cesty.

Čtyři náhrobníky umístěné druhotně za oltářem ve zdi jsou ze 16.–17. století, patří příslušníkům rodu Kyjů (von Kyaw). Jedná se o dva renesanční figurální náhrobníky muže a ženy z roku 1580 s českými nápisy a dětské (dívčí) figurální náhrobníky z roku 1616 a 1619 s německými nápisy.

Hřbitov

Kolem kostela je hřbitov. Je obklopený roubenou ohradou, která je chráněna šindelovou stříškou. Místní márnice je barokní z 18. století. Je zděná a má okosené konkávní rohy.^[2]

Zvonice

V areálu hřbitova okolo kostela se nachází také dřevěná barokní zvonice ze 17. století, která je, díky velmi mohutné konstrukci, dominantou kostelního areálu. První písemná zpráva o existenci zvonice ve Vlastibořicích pochází z roku 1632. Vzhledem k tomu, že zdejší farní kostel zřejmě nikdy neměl věž, lze předpokládat existenci obdobné stavby nejméně od 2. poloviny 15. století. Současná zvonice vznikla (snad na místě starší) je z roku 1671. Stojí v jihovýchodním koutě hřbitovní zdi. Její současný vzhled je výsledkem rekonstrukce v roce 1762. Je lidová s roubeným čtvercovým přízemkem a bedněným hranolovým patrem s jehlancovou střechou.^[2]

Ve zvonici se dochoval nejstarší ze zvonů (z druhé poloviny 15. století, nanejvýš ze začátku 16. století) s českým nápisem a reliéfem sv. Václava. Rekvírovány byly dva za první války (zejména cenný byl velký zvon sv. Kateřina od Valentina Lissiacka), v roce 1927 pořízeny nové, ty ale byly také rekvírovány za druhé války (poté již nové nepořízeny).

Okolí kostela

Naproti kostelu stojí bývalá fara. Po rekonstrukci se stala sídlem obecního úřadu.

Odkazy

Reference

Literatura

• EDEL, Tomáš. Českodubsko v památkách 12.-20. století. Vyd. 1. Český Dub: Podještědské muzeum, 2006. 167 s. ISBN 80-239-6186-1. S. 146.
• ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, Politický okres turnovský. Praha 1909, s 243–249. [2]
• ŠTERNOVÁ, Petra, ed. et al. Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji: okres Liberec. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště, 2013. 3. sv (Lu-Ž), s. 183–185.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Kateřiny na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Kateřiny, Vlastibořice (katalog biskupství litoměřického)
• Bohoslužby ve farním kostele sv. Kateřiny, Vlastibořice na webu církev.cz/bohoslužby
• Program NOCI KOSTELŮ – Vlastibořice, kostel sv. Kateřiny

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: xx0302239