| Kostel svatého Štěpána ve Vatikánu | |
|---|---|
 S. Stefano degli Abissini | |
| Místo | |
| Stát | Vatikán Vatikán |
| Souřadnice | 41°54′6,76″ s. š., 12°27′7,78″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolicismus |
| Zasvěcení | Svatý Štěpán |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románská architektura |
| Výstavba | 9. století |
| Specifikace | |
| Výška | 10 m |
| Další informace | |
| Adresa | Vatikán, Vatikán Vatikán |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Štěpána Etiopanů (San Stefano degli Abissini) je malý románský kostel, nejstarší stojící svatyně Vatikánu a zároveň národní kostel Etiopie. Bohoslužby jsou vedeny podle koptské liturgie.
Historie
Kostel byl postaven v 5. století za papeže Lva Velikého (440 – 461), snad na místě pohanského chrámu bohyně Vesty. Již tehdy byl zasvěcen svatému Štěpánu. Poprvé byl přestavěn za Hadriána I. (772 – 795). Základy současné stavby pocházejí z 9. století, kdy ji nechal z původního materiálu znovu vystavět papež Lev IV. (847 – 855). Další přestavba se odehrála v roce 1159, za papeže Alexandra III. (1159 – 1181). V témže roce byla v blízkosti kostela zřízena také ubytovna pro poutníky z Etiopie. Sixtus IV. (1471 – 1484) nechal chrám v roce 1479 opravit a přenechal jej koptským mnichům. Od té doby je připomíná i název kostelíka (Abbisini - Habešský).
Stavba byla naposledy přestavěna v roce 1706 za Klementa XI. (1700 – 1721), podle návrhu římského architekta Antonia Valeri. Tehdy byla ke stavbě přidána sakristie a došlo k rekonstrukci oltáře. Zcela novou podobu získala také fasáda. Při opravě však byla stavba zmenšena. Pozdější opravy proběhly ještě v letech 1927 – 1928 podle návrhu Gustava Giovannoni, kdy byly mnohé novější prvky odstraněny. Některé z nich byly umístěny v interiéru.
Popis
Fasáda je barokní, z počátku 18. století. Štít nad vchodem nese místo erbu lasturu – symbol poutníků, pro které byl kostel zbudován. Zachován zůstal bohatě zdobený románský vchod z 12. století s rostlinným ornamentem, obklopujícím středový vlys beránka a kříže. Mramorové rámy oken pochází z úprav ve 20. letech 20. století, jsou ale napodobeninami podobných rámů v jiných románských stavbách. Na rozdíl od původních předloh jsou zasklené.
Kostel má jedinou loď, boční kaple byly odděleny ve 12. století. Současné obvodové zdi hlavní lodi jsou z 18. století, korintské sloupy, podpírající architráv podél zdí jsou však původní.
Loď je proti původnímu stavu zmenšená, ale apsida je zachována v původní velikosti a podobě. Presbytář s apsidou jsou od lodi odděleny obloukem, podpíraným dvěma velkými mramorovými sloupy. Vnitřek presbytáře byl přestavěn, i když s použitím původních architektonických prvků. Bohaté fresky v apsidě byly při pozdějších úpravách odstraněny a zůstalo jen hrubé, neomítnuté zdivo.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Štěpána na Wikimedia Commons
Literatura
- Collins, P. Michael 2009: Vatikán.
- Denzler, Georg – Jöckle, Clemens 2007: Vatikán – význam, dějiny, umění.
- Sopouch, Jaromír – Sopouchová, Hana 1991: Za památkami Říma a Vatikánu.
- Pecold, Lumír 1992: Vatikán.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Štěpána_(Vatikán) |
