Kostel svatého Augustina v Brně | |
---|---|
![]() Kostel svatého Augustina | |
Místo | |
Stát | Česko![]() |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Brno-město |
Obec | Brno |
Lokalita | Stránice |
Souřadnice | 49°12′9,36″ s. š., 16°34′52,68″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | brněnský |
Farnost | Brno-sv. Augustin |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | svatý Augustin |
Datum posvěcení | 5. května 1935 |
Světitel | Josef Kupka |
Architektonický popis | |
Architekt | Vladimír Fischer |
Stavební sloh | funkcionalismus |
Typ stavby | bazilika |
Výstavba | 1932–1935 |
Specifikace | |
Kapacita | 1500 osob |
Délka | 34 m |
Šířka | 18,8 m |
Výška | 18,5 m |
Umístění oltáře | severozápad |
Stavební materiál | železobetonový skelet s cihelnou výplní |
Další informace | |
Adresa | Brno, Stránice, nám. Míru |
Ulice | náměstí Míru |
Oficiální web | https://www.augustinbrno.cz |
Kód památky | 48691/7-8043 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Augustina v Brně je římskokatolický chrám postavený ve funkcionalistickém stylu v letech 1932–1935 podle projektu architekta Vladimíra Fischera. Kostel se nachází v centru Masarykovy čtvrti na náměstí Míru, v katastrálním území Stránice v městské části Brno-střed. Je farním kostelem farnosti Brno-sv. Augustin.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Brno%2C_Str%C3%A1nice%2C_Wurmova%2C_presbyt%C3%A1%C5%99_kostela_sv._Augustina_%282018-06-17%3B_01%29.jpg/170px-Brno%2C_Str%C3%A1nice%2C_Wurmova%2C_presbyt%C3%A1%C5%99_kostela_sv._Augustina_%282018-06-17%3B_01%29.jpg)
Kostel svatého Augustina se nachází v centru Masarykovy čtvrti, která vznikla za první republiky a která propojila starší německou Úřednickou čtvrť kolem spodních částí ulic Údolní a Tvrdého s českou Úřednickou čtvrtí na druhé straně kopce ze strany Žabovřesk (ulice Zeleného, Krondlova, Tichého a další). Chrám byl postaven na náměstí Míru (tehdy Babákovo náměstí), v ústředním prostoru nově stavěné části města, v sedle mezi Kraví horou a hlavním vrcholem Žlutého kopce. Důvodem jeho vzniku byl především velký stavební rozvoj v oblasti a s tím související nárůst farníků (samotná oblast tehdy spadala do starobrněnské farnosti, o kterou se starali tamní augustiniáni), a dále také nadcházející výročí úmrtí svatého Augustina. Již v roce 1927 probíhala jednání o umístění kostela, která byla zjednodušena skutečností, že zde augustiniáni ze Starého Brna vlastnili velkou část pozemků a měli tak na výběr nejvhodnější místo.[1]
Projekt chrámu vypracoval v letech 1929–1930 architekt Vladimír Fischer. Základní kámen položil opat starobrněnského kláštera František Saleský Bařina 28. srpna 1930. Tento den měl pro augustiniány velký význam, neboť se jednalo o 1500. výročí úmrtí svatého Augustina. Nový kostel byl také tomuto církevnímu učiteli zasvěcen, chrám byl proto někdy také nazýván jako „jubilejní“. Samotná stavba, kterou prováděla firma Jana Zemana, začala až v létě 1932, protože bylo potřeba vyřídit všechna úřední povolení. Hrubá stavba byla dokončena v červnu 1934, následovaly dokončovací práce. K vysvěcení kostela došlo 5. května 1935 brněnským biskupem Josefem Kupkou. Společně s chrámem byla postavena i navazující fara. Celkové náklady na vybudování kostela i farní budovy činily 3,4 milionu korun,[1] stavbu financovali starobrněnští augustiniáni. Samostatná farnost u kostela svatého Augustina byla zřízena 1. září 1938,[2] do té doby byl chrám filiálním v rámci starobrněnské farnosti.
Ve věži kostela byly původně zavěšeny čtyři zvony z dílny Rudolfa Manouška. Tři z nich – Sv. Augustin (1380 kg, ladění c1), P. Maria (1266 kg, ladění e1), Sv. Monika (644 kg, ladění g1) – ovšem byly za druhé světové války v roce 1942 na příkaz německé policie odvezeny do Vítkovických železáren, kde byly roztaveny a materiál byl použit pro válečné účely, takže v kostele zůstal na dlouhou dobu zvon jediný, nejmenší z původních – Sv. Josef (475 kg, ladění a1).[3] Roku 1976 byly původní varhany od firmy E.S. Petra z Prahy nahrazeny novými, které vyrobil krnovský podnik Rieger-Kloss.[4] Jediný zbylý zvon Sv. Josef byl v roce 1990 doplněn zvonem P. Maria Královna míru[5] (850 kg, ladění fis1) z dílny rodiny Dytrychovy z Brodku u Přerova a v roce 2002 umíráčkem Sv. Monika (230 kg, ladění d2).[3] Roku 1997 proběhla výmalba chrámu, o dva roky později dostal kostel novou fasádu.[6] V roce 2017 byla znovu obnovena fasáda věže a byly provedeny další menší práce na věži (např. repase mříží a zábradlí ochozu či obnova ciferníků hodin),[7] roku 2018 byly vyměněny zpovědnice.[8] V roce 2021 byl v kostele instalován nový oltář (obětní stůl), který nahradil provizorní dřevěný z roku 1965, ambon, sedes a lavice pro ministranty.[9][10]
V letech 1989–2016 byl kostel zapsán jako kulturní památka.[11] Rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky z roku 2016 (a na základě pozdějšího rozsudku Nejvyššího správního soudu[12]) ale byla jeho památková ochrana zrušena, neboť byl do Ústředního seznamu kulturních památek zapsán, společně s mnoha dalšími objekty, až po uplynutí lhůty dané zákonem (tzv. pozdě zapsaná památka).[13]
Díky své dobré akustice je kostel svatého Augustina kromě náboženských účelů využíván i ke koncertům duchovní hudby, varhanním koncertům i vystoupením sborů.[14]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Brno%2C_sv%C4%9Bcen%C3%AD_kostela_sv._Augustina_02_%281935%29.jpg/600px-Brno%2C_sv%C4%9Bcen%C3%AD_kostela_sv._Augustina_02_%281935%29.jpg)
Popis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Brno%2C_kostel_sv._Augustina_%282013-06-08%3B_09%29.jpg/220px-Brno%2C_kostel_sv._Augustina_%282013-06-08%3B_09%29.jpg)
Funkcionalistický (Karel Kuča jej označuje jako pozdně konstruktivistický[15]) kostel svatého Augustina byl postaven ve formě plochostropého bazilikálního trojlodí.[16] Konstrukčně se jedná o monolitický železobetonový skelet s výplní cihlového zdiva. Konstrukce krovu je řešena ocelovými vazníky s podhledem.[3] Kostel není orientován, presbytář směřuje k severozápadu, takže chrám se svým jihovýchodním průčelím obrací do centrálního prostoru Masarykovy čtvrti, na náměstí Míru. Před vstupem se nachází plochostropý šestisloupový portikus na schodištní podestě. Hlavní prostřední vchod je umístěn v obdélném předsazeném vstupním portálu, nad ním se nachází bronzová deska s nápisem DOMVS DEI PORTA COELI (tj. Dům Boží – brána nebes) a po jeho stranách jsou umístěny dva vedlejší vchody. Hlavní loď je výrazně převýšena a je osvětlena vysokými bočními okny a velkým oknem v průčelí,[16] které je rámováno otevřeným rizalitem.[17] Dvě boční lodi jsou od hlavní lodě odděleny řadou sloupů a obě jsou zakončeny kaplemi otevřenými do presbytáře: vpravo v podvěží se nachází kaple Božího hrobu, vlevo kaple Panny Marie.[18] V bočních lodích jsou umístěny postranní oltáře z šedého mramoru s výraznou kresbou,[19] v pravé stojí oltář Svaté rodiny,[20] v levé oltář Nejsvětějšího Srdce Páně.[21] Sakristie je přístupná jak hlavním vchodem z levé lodi, tak z kaple Panny Marie, a vychází z ní spojovací chodba do farní budovy, s níž tvoří kostel jeden funkční a provozní celek.[22] Fara přiléhá ke kostelu z jihozápadní strany, jedná se o jednoduchou stavbu o pěti okenních osách se třemi nadzemními podlažími, jejíž nejvýchodnější okenní osa je postavena nad levou boční lodí chrámu.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Interi%C3%A9r_kostela_sv._Augustina%2C_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_M%C3%ADru%2C_Brno_-_k%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_cesta.jpg/220px-Interi%C3%A9r_kostela_sv._Augustina%2C_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_M%C3%ADru%2C_Brno_-_k%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_cesta.jpg)
Hlavní loď kostela přechází skrz subtilní triumfální oblouk do presbytáře, který je zakončen půlkruhovou apsidou s hlavním oltářem[23] z bílého mramoru[19] se šedými žilkami a zlatým olemováním, bez malířské nebo sochařské výzdoby.[24] Obdobné struktury a barevnosti je obětní stůl a ambon, které se nacházejí v presbytáři. Stůl je intarzován mosaznými leštěnými symboly kříže a svatého Augustina, které vychází ze symboliky obsažené v původní dělícím plůtku presbytáře (odstraněn počátkem 90. let 20. století[25]).[26] Vpravo je ke spodní části triumfálního oblouku připojena mramorová křtitelnice s polygonálním bronzovým víkem,[27] vlevo polygonální kazatelna s obkladem z velkobrekciového mramoru s nárožní, konzolovitě vysunutou kruhovou deskou baldachýnu.[19] Vysoká okna apsidy jsou vyzdobena figurálními malbami.[23] Interiér chrámu je funkcionalisticky strohý. Spodní část hlavní lodi se obložena červenohnědým mramorem s bílými žilkami, zbytek je bíle vymalován. V kontrastu s bílými stěnami je tmavě hnědý dřevěný kazetový strop. Podlahu tvoří dlažba ze čtvercových desek z bílého mramoru, které jsou lemovány úzkými tmavě šedými pásky.[19]
K hlavní lodi přiléhá věž o celkové výšce 50 m. Samotná hranolová věž, rámovaná plochými pilastry, měří 37 m, přičemž ve výši 32 m se nachází přístupný venkovní ochoz.[3] Pod ním je prostor zvonice s akustickými otvory prolomenými ve všech čtyřech stěnách, které jsou kryty žaluziemi.[28] Nad ochozem je umístěna odstoupená, 5 m vysoká hranolová hodinová nástavba s věžními hodinami (ciferníky jsou na všech čtyřech stěnách), která je zakončena 13 m vysokým plechovým hrotem s křížem na vrcholu.[3] Ze severu k věži přiléhá schodišťová vížka kruhového půdorysu o přibližné výšce 9 m s vnitřním točitým schodištěm ústícím do nitra věže, z jihu, podél boční lodi, malá přepažená předsíň se vstupem z interiéru chrámu i zvenčí.[17]
Podle návrhu Vladimíra Fischera měla být v ose velkého okna v průčelí, nad předsazeným rámem, osazena plastika, která však nebyla realizována. Na vstupním portiku měly být nad čtyřmi prostředními sloupy[16] také umístěny čtyři bronzové sochy svatého Cyrila, svatého Metoděje, svaté Ludmily a svatého Václava. Ty sice vznikly, ovšem jako vápencové (akademický sochař Pelikán), neboť kvůli válečné hrozbě mohla být bronzová díla zabavena a roztavena, a nebyly osazeny. Ani po druhé světové válce ale jejich instalaci doba nepřála a údajně měly být nakonec umístěny ve Velkém Újezdu v parku sester františkánek. Jejich další osudy nejsou známy.[29]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Interi%C3%A9r_kostela_sv._Augustina%2C_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_M%C3%ADru%2C_Brno_-_kazatelna.jpg/170px-Interi%C3%A9r_kostela_sv._Augustina%2C_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_M%C3%ADru%2C_Brno_-_kazatelna.jpg)
Na výzdobě interiéru se podíleli Vladimír Fischer (kazatelna včetně mosazné branky, mosazné křížky a kropenky, svícny, mešní nádoba,[27] hlavní oltář[24] se schránkou svatostánku a další),[27] sochaři Josef Axmann (plastika Kristus na kříži nad hlavním oltářem a plastika ležícího Krista v kapli Božího hrobu),[23] Václav H. Mach (společně s Axmannem bronzová desková reliéfní křížová cesta a mramorová křtitelnice) a František Fabiánek (bronzové reliéfní desky na kazatelně)[27] a malíři František Süsser (okenní malby v kněžišti, obrazy nad vstupy do sakristie a do kaple Panny Marie), Petr Pištělka (obraz Svaté rodiny z let 1944–1945 v postranním oltáři v levé boční lodi[21]), František Myslivec (obrazy dnes umístěné na faře),[30] Hubert Kovařík (obraz Nejsvětějšího Srdce Páně z roku 1944 v postranním oltáři v pravé boční lodi,[20] oltářní obraz v kapli Božího hrobu,[31] obrazy u vstupů do kostela pod kůrem[32]) a Milena Šimková-Elgrová (obraz Madony s Ježíškem v oltáři kaple Panny Marie; ten byl krátce po druhé světové válce přemalován Boženou Krasickou).[33] Nové vybavení z roku 2021 navrhli architekti Tomáš Rusín a Martin Klaška z ateliéru RAW;[10] oltář a ambon vyrobila firma Kamenoprůmysl Komárek z Letovic, sedes a lavice pro ministranty dílna Sheraton Interier z Drnovic.[9]
Betlém
Betlém se nachází v kapli Božího hrobu. Jeho základ nechal při dokončování kostela vytvořit augustinián Karel Ignác Fanfrdla, který se roku 1935 stal prvním duchovním správcem chrámu a roku 1938 i prvním místním farářem. Dřevěný betlém se Svatou rodinou, 2–3 pastýři, množstvím oveček a Třemi králi vytvořil řezbář Prosecký. V následujících letech nechal P. Fanfrdla doplnit několik menších figur pastýřů. Další rozšíření proběhlo na počátku 50. let 20. století, v době, kdy P. Fanfrdla byl vězněn a o farnost se staral kaplan Josef Gabriel. Tehdy přibyly dvě větší postavy pastýřů (otce a syna), které jsou patrně dílem brněnského řezbáře Jaroslava Vaňka. Původ figur andělů není znám. Když v roce 1961 P. Fanfrdla jako zdejší farář končil, přenechal betlém, který byl v jeho vlastnictví, farnosti.[34] Roku 2006 byl betlém doplněn o figurku černouška, která slouží zároveň jako pokladnička – dary lidí jsou využity pro projekt adopce na dálku.[35]
Galerie
-
Původní návrh kostela, fary a další zástavby
-
Stavba kostela
-
Věž a závěr kostela
-
Průčelí kostela a fary
-
Deska nad vchodem do kostela
-
Interiér zvonice
-
Vitráže v závěru kostela
-
Kazetový strop
Odkazy
Reference
- ↑ a b HUBÁČKOVÁ, Blažena. Kostel sv. Augustina v Brně. Brno: [s.n.], 2005. S. 5. Dále jen Hubáčková.
- ↑ Zřízení nové farnost v Masarykově čtvrti. Lidové noviny. 1938-09-16, roč. 46, čís. 467, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Hubáčková, s. 15.
- ↑ Hubáčková, s. 26.
- ↑ TRUMPEŠOVÁ, Anežka. Svatý Augustin od počátku po dnešek : Příběh jedné z brněnských farností v kontextu novodobých dějin českého národa. Brno: Cesta, 2015. ISBN 978-80-7295-194-9. S. 151. Dále jen Trumpešová.
- ↑ kostel sv. Augustina - Brno (kostel) [online]. Expedice.rps.cz [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
- ↑ KUBÍČEK, L.; ZUZIAK, J. Oprava věže dokončena. Augustin. Prosinec 2017, roč. 2, čís. 20, s. 2. Dostupné online.
- ↑ kh. Nové zpovědnice u Sv. Augustina. Augustin. Květen 2018, roč. 3, čís. 25, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b NOVOTNÝ, Josef. Slovo úvodem. Augustin. Květen 2021, roč. 6, čís. 58, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b LAUDÁT, Zdeněk. Svěcení oltáře. Augustin. Červenec, srpen 2021, roč. 1, čís. 6, s. 60. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-08]. Identifikátor záznamu 161693 : Kostel sv. Augustina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Dotační programy Ministerstva kultury a jejich vyhodnocení [online]. Mkcr.cz [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-13]. Identifikátor záznamu 161693 : Kostel sv. Augustina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Hubáčková, s. 29.
- ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 539.
- ↑ a b c Hubáčková, s. 14.
- ↑ a b Kostel sv. Augustina [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
- ↑ BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Brno: vlastním nákladem, 2000. S. 82–84.
- ↑ a b c d Hubáčková, s. 16.
- ↑ a b OSOLSOBĚ, Jana. Vybavení a výzdoba našeho kostela: oltář sv. Rodiny. Augustin. Březen 2020, roč. 5, čís. 45, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b OSOLSOBĚ, Jana. Vybavení a výzdoba našeho kostela: Oltář Nejsvětějšího Srdce Páně. Augustin. Únor 2020, roč. 5, čís. 44, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Hubáčková, s. 9.
- ↑ a b c Hubáčková, s. 18.
- ↑ a b OSOLSOBĚ, Jana. Vybavení a výzdoba našeho kostela: Hlavní oltář neboli Svatostánek. Augustin. Leden 2020, roč. 5, čís. 43, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Trumpešová, s. 152.
- ↑ gk. Práce na novém oltáři pokračují. Augustin. Prosinec 2020, roč. 5, čís. 53, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b c d Hubáčková, s. 19.
- ↑ Trumpešová, s. 53.
- ↑ Trumpešová, s. 52.
- ↑ Hubáčková, s. 23.
- ↑ OSOLSOBĚ, Jana. Vybavení a výzdoba našeho kostela: Oltářní obraz Nejsvětější Trojice s Pannou Marií (1. část). Augustin. Červen 2020, roč. 5, čís. 48, s. 4. Dostupné online.
- ↑ OSOLSOBĚ, Jana. Vybavení a výzdoba našeho kostela: Petrovo zapření. Augustin. Prosinec 2020, roč. 5, čís. 53, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Hubáčková, s. 25.
- ↑ sta. Co víme a nevíme o původu našeho betléma. Augustin. Leden 2017, roč. 2, čís. 10, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Brno, kostel sv. Augustina [online]. Krestanskevanoce.cz [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
Literatura
- BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Brno: vlastním nákladem, 2000.
- HUBÁČKOVÁ, Blažena. Kostel sv. Augustina v Brně. Brno: [s.n.], 2005.
- LOCKER, Jan. Meziválečná sakrální architektura v Brně. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Seminář dějin umění. Vedoucí práce Jiří Kroupa. s. 24–26. Dostupné online.
- TRUMPEŠOVÁ, Anežka. Svatý Augustin od počátku po dnešek : Příběh jedné z brněnských farností v kontextu novodobých dějin českého národa. Brno: Cesta, 2015. 196 s. ISBN 978-80-7295-194-9.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Augustina na Wikimedia Commons
- Stránky farnosti Brno-sv. Augustin
- Kostel svatého Augustina v Encyklopedii dějin města Brna
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Augustina_(Brno) |