| Kostel svatého Havla | |
|---|---|
 kostel sv. Havla se zastávkou | |
| Místo | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Benešov |
| Obec | Chotýšany |
| Souřadnice | 49°44′39″ s. š., 14°49′3″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická |
| Provincie | Česká |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | Benešovský |
| Farnost | Bystřice u Benešova |
| Zasvěcení | svatý Havel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | 14. století |
| Další informace | |
| Kód památky | 35288/2-60 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Havla v Chotýšanech je kostel, který stojí u silnice směrem na Takonín a je zapsán jako památka od 3. 5. 1958.[1] První písemná zmínka je z roku 1350[2], ale jeho počátky jsou ve farní kronice připomínány již v roce 1315. Přilehlý hřbitov je zmiňovaný roku 1357.[3]
Současná podoba kostela je z 1884[4], kdy proběhla částečná přestavba. Roku 1897 poškodil věž kostela požár.[2], ale ještě téhož roku byla věž, která stojí na západní straně kostela a měří 45 metrů opravena. V roce 1962 byly do věže kostela zavěšeny dva zvony, které byly převezeny z dřevěné zvonice bývalého kláštera Kajetánů na Malé Straně.[4] Menší zvon váží 245 kg a pochází z roku 1495 a větší váží 1380 kg a je z roku 1593. Autorem většího zvonu je Jan Kryštof Löffler se synem Kryštofem a jeho plášť je ozdoben renesančními reliéfy.[4] V roce 1907 nechala obec do věže instalovat hodinový stroj s ciferníkem na jižní straně. Stroj vyrobila a zabudovala firma Ludvík Heinz z Prahy.[4] Po opravě byl v roce 2012 znovu zavěšen křišťálový lustr, který byl poškozen v roce 2000 při požáru jižního oltáře. Celý lustr se prý skládá z téměř sedmi tisíc ozdob.[5] V kostele se nachází varhany z roku 1888 od kutnohorského stavitele Antonína Mölzra.[4]
Před kostelem stojí ve výklenku barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1794.
V kostele je náhrobek rytíře Viléma z Ostředka († 1594)[4] a náhrobní kámen z roku 1880, který nechal udělat hrabě Zikmund Berchtold a kde jsou pochováni jeho šlechtičtí předkové, členové rodu Vratislavů z Mitrovic a jejich příbuzný rytíř Jan Jeník z Bratřic. Jejich tělesné pozůstatky byly původně pochovány v hrobech kolem kostela.[4] Venku u věže kostela je náhrobek Adama Františka hraběte z Vrtby († 3. září 1807 Vídeň).[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-07]. Identifikátor záznamu 147057 : kostel sv. Havla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Významná data obce z obecních kronik [online]. chotýšany.cz [cit. 2015-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ Informace o obci [online]. chotysany.cz [cit. 2015-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ a b c d e f g h Farní kostel sv. Havla [online]. chotysany.cz [cit. 2015-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Oprava křišťálového lustru v kostele sv. Havla v Chotýšanech [online]. chotýšany.cz [cit. 2015-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Havla na Wikimedia Commons - Soupis památek, ročník 35. Politický okres benešovský. [s.l.]: [s.n.], 1911. Dostupné online. Kapitola Chotýšany - Farní kostel sv. Havla, s. 79–82.
- Kostel sv. Havla v Chotýšanech [online]. sazava.info [cit. 2015-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Havla_(Chotýšany) |
