| Kostel svatého Jakuba Většího | |
|---|---|
 Pohled na kostel od západu | |
| Místo | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Tachov |
| Obec | Kladruby (okres Tachov) |
| Souřadnice | 49°42′54,32″ s. š., 12°58′55,27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | tachovský |
| Farnost | Kladruby u Stříbra[1] |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Ulice | náměstí Republiky |
| Kód památky | 27029/4-1768 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího je římskokatolický farní kostel na náměstí Republiky v Kladrubech u Stříbra. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Kladruby vznikly při obchodní stezce do Bavorska[3] kolem roku 1230.[2] Původní kostel, vystavěný v gotickém slohu, je poprvé zmiňován v roce 1396, kdy se uvádí jako filiální ke kostelu sv. Petra, jenž stával až do konce 18. století v místech nynějšího hřbitova.[3] V době husitských válek byl kostel poškozen a pak znovu, požárem, v roce 1711,[3] poté byl jen provizorně opraven.[2]
Když se v roce 1772[4] propadl strop, byl v letech 1772 až 1779 vystavěn na místě původního kostela nový barokní kostel.[2] Stavbu nového kostela podpořily sbírky i dotace nedalekého Kladrubského kláštera z iniciativy jeho posledního opata Amanda Streera.[4] V roce 1792 byl chrám v svatého Jakuba povýšen na farní a později i na děkanský kostel.[5] V roce 1843 vyhořel znovu a měl až do roku 1908[2] místo věžní báně jen nízkou jehlanovou dřevěnou střechu.[3][pozn. 1] Barokní klenby požár pravděpodobně přestály, ale krov lodi a presbytáře musel být po požáru obnovován.[2]
Ve 20. století byl kostel průběžně udržován. V roce 1908 vystavěli velkou cibulovitou báň, která nahradila předešlé provizorní zastřešení věže. V roce 1974 byla natřena střecha a v letech 1974 a 2000 opravena fasáda kostela.[3]
Stavební podoba
Loď kostela má obdélníkový půdorys a ve východní části je zakončena půlkruhovým presbytářem.[6] Nad západním průčelím lodi se tyčí hranolová věž s výraznou cibulovitou bání s lucernou a ve výklenku nad vchodem do kostela stojí socha svatého Jakuba Většího. K jižní straně presbytáře přiléhá sakristie čtvercového půdorysu.[6] Střecha kostela je nízká valbová. Loď ve střední části zdobí z obou stran dvě dvojice volutových pilastrů a tvary věže, lodi i presbytáře jsou zvýrazněny bílými lisénovými rámci.[6] Klenby v kostele jsou dvojího druhu: prostřední část uzavírá česká placka, která dosedá na dvě řady pilířů, a nad postranními prostorami byla použita valená klenba.[6]
Interiér kostela
Většina vnitřního zařízení kostela pochází z doby jeho barokní přestavby, tedy z poslední třetiny 18. století.[6] Dominantou interiéru je rokokový hlavní oltář.[6] Část mobiliáře pochází z nedalekého klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, získaná po roce 1786, kdy byl klášter uzavřen a zrušen.[6] Hlavní oltář je tvořen skříňovou tumbou, za kterou je postaven tabernákl s predellou.[4] Oltář obklopují sošky andělů.[4] Na stěně nad oltářem je v rokokovém dřevěném rámu umístěn rozměrný obraz, jenž byl do kostela v Kladrubech přenesen v roce 1802 ze zrušeného kostela svatého Kříže na Křížovém vrchu, stejně tak jako varhany.[4] Postranní oltáře jsou rovněž barokní a jsou zasvěcené svatému Jakubovi a svaté Anně. Dubová kazatelna s visutým a silně vydutým řečništěm se nachází napravo od hlavního oltáře.[4] Zdobí ji intarzovaná stříška s řadou andílků a sochou Krista.[4] Zpovědnice pochází z 19. století. Křtitelnice je barokní, ze dřeva vyřezaná.[4] Západní okna lodi jsou vyplněna šestihrannými čočkami zalévanými do olova, výzdobu ostatních oken, z let 1911 a 1915, tvoří různobarevná sklíčka uspořádaná do náboženských obrazů.[2]
Cesty
Přes Kladruby vedla ve středověku důležitá mezinárodní cesta, tzv. norimberská zemská stezka. Právě v Kladrubech se rozdvojovala na větev tachovskou a přimdskou. Později tudy vedla dočasně i stezka řezenská. Trasa zemských stezek byla lemována prastarými kamennými kříži, které se nacházely většinou u odboček nebo důležitých křižovatek. Některé z dochovaných památkově chráněných křížů jsou vystaveny v souboru před vchodem do kostela.[3]
V současnosti se kostel nachází na Svatojakubské poutní cestě vedoucí ke hrobu svatého Jakuba Většího v Santiagu de Compostela.[5]
Galerie
-
Celkový pohled na náměstí Republiky a kostel svatého Jakuba od západu -
Pohled na kostel od západu -
Pohled od východu na presbytář -
Západní průčelí -
Zádveří kostela -
Socha svatého Jakuba na západním průčelí -
Soubor smírčích křížů před kostelem
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Farní kostel sv. Jakuba Většího, Kladruby u Stříbra [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g kostel sv. Jakuba Většího [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Kostel sv. Jakuba [online]. Město Kladruby [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek XXX. Politický okres Stříbrský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1908. Dostupné online. S. 92–99.
- ↑ a b Kladruby, kostel sv. Jakuba [online]. nockostelu.cz [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Kostel sv. Jakuba Většího v Kladrubech [online]. pamatkopin.cz [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Jakuba_Většího_(Kladruby) |
