| Kostel svatého Jakuba Většího Na Prusinách | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-jih |
| Obec | Nebílovy |
| Lokalita | Prusíny |
| Souřadnice | 49°37′29,9″ s. š., 13°25′7,88″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | Plzeň-město |
| Farnost | Plzeň-Litice |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 44289/4-377 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího Na Prusinách je římskokatolický kostel. Stojí na návrší jihozápadně od obce Nebílovy obklopen hřbitovem a místní částí Prusíny. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.
Historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že návrší Na Prusinách, na němž je kostel vystavěn, bylo osídleno již ve střední době bronzové. Doloženo je zde rovněž raně středověké osídlení z 11. a 12. století. Tuto osadu připomíná právě pouze místo kostela a hřbitovu. Původní gotický kostel byl vystavěn ve 14. století, poprvé je zmiňován v roce 1355.
Renesanční věž kostela, mohla být vystavěna v roce 1608, neboť vysoko ve fasádě věže je zazděna pískovcová renesanční deska s erbem pánů z Úlice a Plešnic z roku 1608.
V roce 1722 byly původní gotická loď a presbytář kostela zbořeny a nahrazeny barokní novostavbou, při které byla změněna dispozice, a tak se se presbytář kostela nachází v západní části. Kostel nechala přestavět na základě závěti zemřelého majitele panství Nebílovy a Žinkovy, hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, jeho dcera Marie Terezie. Hrob hraběte, krytý mramorovou náhrobní deskou s erbem, se nachází v kostele. Barokní stavba, na které se zřejmě podílel architekt František Maxmilián Kaňka, byla dokončena kolem roku 1750. V 18. století byla kolem kostela a hřbitova vystavěna rovněž nová ohradní zeď s branami.
Poslední stavební úpravy zahrnující nové krovy proběhly v závěru 20. století.
Stavební podoba a vybavení kostela
Kostel je jednolodní stavba s presbytářem západní straně, k němuž ze západu přiléhá věž s cibulovou bání a ze severní i jižní strany dvě sakristie vystavěné na čtvercovém půdorysu. Loď kostela je ve střední části rozšířená a doplněná oválnou kaplí na svém severním obvodu.
Vybavení kostela je barokní. Původní hlavní oltář pocházející z 1. čtvrtiny 18. století je doplněn kazatelnou po levé straně, dvěma bočním oltáři z 1. poloviny 18. století a kapličkou Panny Marie Lurdské. Na kůru se nachází barokní varhany.
Díky své poloze na návrší je kostel typickou, z daleka viditelnou, dominantou kraje.
Galerie
-
Celkový pohled na kostel od severu -
Pohled na kostel od jihu -
Pohled na kostel od východu -
Deska s erbem pánů z Úlice a Plešnic z roku 1608 -
Barokní zeď s východní bránou -
Sakristie na jižní straně
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel sv. Jakuba Většího na Wikimedia Commons - Kostel Jakuba Většího Na Prusinách na stránkách Plzeňské diecéze
- Kostel Jakuba Většího Na Prusinách na stránkách NPÚ
- Kostel Jakuba Většího Na Prusinách na stránkách hrady.cz
- Kostel Jakuba Většího Na Prusinách na stránkách kudyznudy.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Jakuba_Většího_Na_Prusinách |
