| Kostel svatého Jana Křtitele Velká Chyška | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát | Česko Česko |
| Obec | Velká Chyška |
| Lokalita | Velká Chyška |
| Souřadnice | 49°30′41,97″ s. š., 15°2′15,05″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | českobudějovická |
| Farnost | Pacov |
| Současný majitel | Farnost Pacov |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Datum posvěcení | 1898 |
| Světitel | Zikmund Alois Starý O.P. |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Alois Potůček |
| Stavební sloh | novorománský |
| Typ stavby | jednolodí |
| Výstavba | 1897-1898 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | cihly, kámen |
| Další informace | |
| Oficiální web | http://www.farnostpacov.cz |
| Kód památky | 21018/3-3326 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Křtitele je římskokatolický filiální chrám, náležející v současné době k farnosti Pacovské a stojí v obci Velká Chyška v okrese Pelhřimov. Kostel je chráněn jako nemovitá památka.
Historie
První písemná zmínka o sídle villa Cisca pochází z roku 1143, kdy ji kníže Vladislav II. daroval klášteru premonstrátů na Strahově. [1] Premonstráti zde v blíže neurčeném roce dali postavit románský kostel, který byl přestavěn na jednolodní gotický s hranolovou věží v západním průčelí. O jeho celkové podobě se dochovala jediná kresba. Později si zde strahovští kanovníci postavili letní rezidenci, nazývanou zámeček a proměněnou později ve faru. Název byl proto někdy pozměněn na "Prelátská Chýška".[2] Gotický kostel vyhořel roku 1698, byl obnoven roku 1699 a jako příliš malý - nedostačující zbořen roku 1897. Nahradila jej nynější stavba z let 1897-1898, opět pod vedením strahovských premonstrátů.
Stavba
Novorománská jednolodní stavba na půdorysu latinského kříže s pětibokým presbytářem a sakristií má na západním průčelí hranolovou věž s jehlancovou špicí a nad presbytářem malou sanktusovou věžičku. Kostel byl podle plánů architekta Františka Rožánka a stavitele Aloise Potůčka postaven v letech 1897-1898[3] za patronátu strahovského opata Zikmunda Starého, který podle shodného projektu, jen s drobnými odchylkami v dekoraci dal postavit také strahovské patronátní kostely ve Střešovicích, v Nebušicích a v Úhonicích.[4] Ze starého chrámu je na vnější stěně presbytáře zazděna náhrobní deska Kateřiny Berničky z Kraselova s erbem neúplného klobouku a českým nápisem s letopočtem 1578.[5]
- Vnitřní vybavení bylo z části přeneseno z předchozího kostela a pochází z 18. století, většinou je současné s nynější architekturou.
- Hlavní oltář je zasvěcen sv. Janu Křtiteli.
- Ke kostelu patří barokní budova fary, kterou vymaloval premonstrátský malíř Siard Nosecký.
Odkazy
Reference
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, I. tomus, edidit Gustav Fridrich. Praha 1907, č. 156, s. 160-161
- ↑ SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen, Theil 41, Taborer Kreis. 1790, s. 51 online
- ↑ POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, T-Ž. Academia Praha 1982, s. 198
- ↑ BOŽÍK Ivan, ŠTURC Libor, KUCHAŘOVÁ Hedvika: Kostel svatého Norberta ve Střešovicích. Od mariánské kaple k pražské farnosti. Vydala Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Praha 2021, s. 29
- ↑ J. Schaller , s. 51 četl správně, J. Soukup v Soupisu památek chybně Černčické
Literatura
- KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. 2. vyd. [s.l.]: Nakladatelství Růže České Budějovice, 1977. S. 245–246.
- SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen ...41 Theil, Taborer Kreis. Prag und Wien 1790, s. 51-52 dostupné online
- SOUKUP Josef, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, díl XVIII. Politický okres Pelhřimovský. Praha 1903, s. 59-61.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Jana_Křtitele_(Velká_Chyška) |
