| Kostel svatého Jana Křtitele v Zaječí | |
|---|---|
 pohled od jihu na gotické kněžiště | |
| Místo | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Břeclav |
| Obec | Zaječí |
| Souřadnice | 48°52′19,8″ s. š., 16°46′25,14″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | břeclavský |
| Farnost | Zaječí |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Datum posvěcení | 19. srpna 1913 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | August Kirstein |
| Stavební sloh | gotika, historismus |
| Specifikace | |
| Délka | 12 m |
| Šířka | 7 m |
| Další informace | |
| Ulice | Sadařská a Školní |
| Kód památky | 32188/7-1823 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Křtitele je římskokatolický chrám v Zaječí v okrese Břeclav. Jde o farní kostel římskokatolické farnosti Zaječí, který byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky před rokem 1988.[1]
Historie
První písemné zmínky o faře a kostelu pocházejí z roku 1222.[2] V roce 1508 byl na místě pravděpodobně dřevěného kostela postaven nový zděný kostel v pozdně gotickém slohu. Do tohoto období lze začlenit kněžiště.[3][4] Při výstavbě byl kostel opevněn. Pozůstatky střílnových oken (klíčové střílny) jsou v točitém schodišti a sakristii. Kostel byl obehnán ohradní zdí, jejíž pozůstatky jsou ještě patrné na mapách prvního vojenského mapování.[5][6] Během let byl kostel přestavován. V 17. století byla přistavěna ke kněžišti loď. Jako sakristie bylo využíváno přízemí dvoupatrové věže.[6] Při požáru střechy a věže v roce 1848 spadly tři zvony, zpátky byl zavěšen jeden.[7] Věž byla zničena. V roce 1860 byl kostel opravován. Kostel s nízkou lodí přestal splňovat požadavky jeho využívání, proto byl v období 1912–1913 přestavěn. Nové zasvěcení bylo provedeno 19. srpna 1913. Stavba v romantickém historismu byla provedena podle plánu vídeňského architekta Augusta Kirsteina.[6] Během přestavby byl objeven za oltářem vstup do podzemích chodeb a náhrobní kámen s českým nápisem kněze Stanislava Reisingera z roku 1585.[8] Náhrobní kámen byl umístěn do jižní stěny kostela.
Stavební podoba
Kostel je orientovaná jednolodní zděná stavba z režného zdiva ukončena kněžištěm s polygonálním závěrem. Na severní straně kněžiště je přistavěna věž a sakristie na obdélném půdorysu.[9] Nově přistavěna věž vysoká 43 m je ukončena jehlanovou střechou. Na věž vede točité schodiště ze sakristie. Kněžiště je členěno opěrnými odstupňovanými pilíři, třemi okenními osami s okny s půlkruhovým zaklenutím. V průčelí je pravoúhlý vstup, ke kterému vede dvouramenné schodiště. Věž má ve zvonovém patře sdružená okna s půlkruhovým záklenkem a pod nimi kruhový hodinový ciferník. Střecha lodi je sedlová, nad kněžištěm zvalbená. Zaklenutí kněžiště je síťovou žebrovou klenbou, v lodi je klenba valená s výsečemi a sakristie má valenou klenbu. V kněžišti je patrné zazdění pěti gotických oken. Kněžiště je dlouhé dvanáct metrů, široké sedm metrů.[3][10]
Varhany
Varhany byly pořízeny v roce 1840.[11] V roce 1935 byla provedena údržba varhan. V roce 2007 byla provedena oprava varhan včetně ladění. Celkové náklady činily cca 145 000 Kč s přispěním obce Zaječí, Římskokatolické farnosti Zaječí a Krajského úřadu Jihomoravského kraje.[12]
Chodba
Při přestavbě kostela v letech 1911–1912 byl za oltářem nalezen vstup do podzemí. V roce 2007 byla chodba spojující kostel s bývalou farou prozkoumána.[5][13] Na průzkumu se podíleli členové Speleoklubu Brno za účasti faráře z Rakvic a ředitele Regionálního muzea v Mikulově. Celková délka chodby byla 37 m. Chodba byla vybudována pravděpodobně na počátku 16. století. Síť chodeb byla větší. V roce 1892 byla objevena chodba vedoucí ze suterénu místní školy.[5]
Zvony
Při požáru v roce 1848 byly spadly tři zvony. V roce 1860 byl ulit zvon o průměru 0,68 m, nesl nápis: Sancte Joannes et Paule orate pronobis a další, které byly rekvírovány v době první světové války. Nové zvony byly ulity v brněnské zvonařské firmě Hiller v roce 1927. V období druhé světové války byly rekvírovány zvony sv. Jan Křtitel o průměru 0,89 m a nápisem: Sancte Joannes Baptista ora pro nobis a sv. Jan a Pavel. Po válce se vrátil zvon Jan a Pavel. Ve věži je ještě malý zvon o průměru 0,56 m.[13]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-03]. Identifikátor záznamu 143744 : Kostel svatého Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Památky. www.infocentrumzajeci.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b FIŠERA, Zdeněk. Opevněné kostely v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 2, Turistický průvodce.. 1. vydání. vyd. Praha: Olympia, 2015. 130, XVI Seiten s. ISBN 9788073763978, ISBN 8073763974. OCLC 927803000 S. 25.
- ↑ LENOCH, Jaromír. Soupis památek obce Zaječí v bývalém politickém okrese Hustopeče. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOS, Petr. Podzemní chodba pod kostelem a farou v Zaječí. www.rmm.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c BĚHALOVÁ, Dana. Pozdně středověké opevněné kostely na jižní Moravě. Brno, 2013 [cit. 2019-02-06]. 85 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta - Seminář dějin umění. Vedoucí práce Ondřej Jakubec. s. 51. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Jana Křtitele - Zaječí - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2013-06-19 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Památky - Oficiální stránky obce Zaječí. www.zajeci.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list: filiální kostel sv. Jana Křtitelle. S. 1, 2, 5. iispp.npu.cz [online]. 1966 [cit. 2019-03-26]. S. 1, 2, 5. Dostupné online.
- ↑ Kostel v Zaječí – hledání na Rajčeti. www.rajce.idnes.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Zaječí/ biblos. Dostupné online.
- ↑ DOBEŠOVÁ ZIMMERMANNOVÁ, Kristýna. Interpretace místního kulturního dědictví z perspektivy estetické výchovy (hledání kulturní identity sudetské obce) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2022-06-13]. S. 35–37. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Jana Křtitele - Oficiální stránky obce Zaječí. www.zajeci.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Středověká podzemní chodba v Zaječí | ZO ČSS 6-12 Speleoklub Brno. www2.jeskynar.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-26.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons - Profil kostela na ibohosluzby.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Jana_Křtitele_(Zaječí) |
