| Kostel sv. Josefa | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Josefa v Hutisku | |
| Místo | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Zlínský |
| Okres | Vsetín |
| Obec | Hutisko |
| Souřadnice | 49°25′55,34″ s. š., 18°13′14,18″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | olomoucká |
| Děkanát | Valašské Meziříčí |
| Farnost | Hutisko |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Josef |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | kolem roku 1748 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Hutisko, Česko Česko |
| Kód památky | 12571/8-3826 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel sv. Josefa (také kostel sv. Josefa Pěstouna) je farní kostel, ležící v obci Hutisko-Solanec (hranice bývalých obcí Hutisko a Solanec) asi 6 km východně od centra města Rožnova pod Radhoštěm v okrese Vsetín. Od 6. června 1994 je stavba chráněna jako kulturní památka pod č. 12571/8-3826.[1]
Historie
Předchůdcem současného objektu byl roubený kostel, zbudovaný v průběhu roku 1732.[2] Šlo o filiální kostel, podřízený dohledu rožnovského faráře, k němuž byly krom Hutiska přiděleny také obce Horní Bečva, Prostřední Bečva, Solanec a Velké Karlovice. Duchovní správu zde vykonávali lokální kaplani, z nichž prvním byl Kristián Mošnovský z Příbora.[3] Nynější zděný jednolodní kostel byl postaven kolem roku 1748 poté, co původní dřevěný svatostánek vyhořel.[2] Stavbu sakrální novostavby, na níž se podílel hukvaldský zednický mistr Jan Jiří Görig, z větší části financoval solanecký fojt Jiří Křenek (1708–1766),[4] jehož pískovcový pozdně barokní náhrobek stál u kostela až do roku 1952, kdy byl společně s náhrobkem jeho manželky Roziny transportován mimo hřbitov.[3] Obě sepulkrální památky jsou od druhé poloviny 60. let 20. století součástí sbírek Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Samostatnou farou se Hutisko stalo až v roce 1843. Za prvního faráře Jakuba Čámka byl kostel o tři roky později rozšiřován, získal věž a nový hlavní vstup, lemovaný kamenným portálem.[2] Exteriérové fasády byly upravovány zkraje 70. let 20. století a ozdobeny mozaikami z dílny akademického malíře Luďka Majera.[2][5] Kolem kostela se rozprostírá hřbitov.
Interiéru dominuje hlavní oltář s obrazem sv. Josefa a dva boční oltáře, zasvěcené Panně Marii Pomocné a sv. Petru a Pavlu. Během působení farářů Karla Ješky a Jaroslava Říčného byl v letech 1928 a 1950 interiér kostela vyzdoben malbami akademického malíře Františka Podešvy (1893–1979), zachytávajícími novozákonní motivy ve stylu lidového umění moravského Valašska. Podešvova malba v kněžišti však byla roku 1993 zalíčena.[4]
Galerie
-
Kostel sv. Josefa spolu s farní budovou -
Interiér kostela sv. Josefa v Hutisku
Odkazy
Reference
- ↑ kostel sv. Josefa - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. A/I. 1. vyd. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 379.
- ↑ a b Fojtovská rodina Křenků ze Solance. Karel Jan Malina - osobní stránky [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b NEKUDA, Vladimír (edd.). Okres Vsetín. Rožnovsko-Valašskomeziříčsko-Vsetínsko. 1. vyd. Brno: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a okresní úřad Vsetín, 2002. 694 s. ISBN 80-86298-09-4. S. 513.
- ↑ Rímskokatolická farnost Hutisko. www.farnosthutisko.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-08.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Josefa na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Josefa_(Hutisko) |
