Kostel svatého Petra a Pavla (Osek)

Kostel sv. Petra a Pavla v Oseku u Duchcova
Průčelí kostela sv. Petra a Pavla v Oseku
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
okres	Teplice
Obec	Osek u Duchcova
Souřadnice	50°37′16,98″ s. š., 13°42′15,29″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	teplický
Farnost	Osek u Duchcova
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení	svátek svatých Petra a Pavla
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1751–1755
Další informace
Kód památky	42516/5-2720 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel sv. Petra a Pavla v Oseku je římskokatolický farní (děkanský) kostel osecké farnosti.^[1] Nachází se mimo centrum města v jeho východní části, na místě osady dříve zvané Starý Osek. Farnost byla pod správou cisterciáků z oseckého kláštera (české cisterciácké nekrologium uvádí celou řadu jmen s poznámkou „farář ve Starém Oseku“). Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[2]

Historie

Původní kostel na místě dnešního pocházel ze 13. století. V 18. století bylo rozhodnuto o jeho barokní přestavbě. Projekt vypracoval roku 1714 Octavio Broggio z Litoměřic, který pro osecké cisterciáky projektoval celou řadu staveb. K realizaci projektu nakonec nebylo přikročeno, neboť se ukázal finančně velmi náročný.

Kostel byl nakonec realizován jako úplná novostavba v letech 1751–1755. Stavbu vedl Jakub Schwarz, který byl kdysi Broggiovým polírem, a stavba nezapře značné ovlivnění broggiovským pojetím baroka.

V roce 1917 byla farnost povýšena na děkanství. Po roce 1945 došlo k postupnému chátrání. Po obnově komunity v oseckém klášteře v 90. letech se bohoslužby přenesly do klášterního kostela, a v kostele farním bývala pouze jednou ročně poutní bohoslužba. I po přerušení komunitního života v klášteře v roce 2008 zůstaly zachovány bohoslužby v kostele klášterním (ten je přece jen blíže centru města). Farní kostel je v současné době uzavřený.

Architektura

Kostel je jednolodní stavbou podélné dispozice. V západním průčelí se nachází hranolová věž. Západní průčelí má tři osy a je členěno pilastry. V postranních polích průčelí jsou niky se sochami světců od Matyáše Kühnela z doby po roce 1760.

Vnitřní prostor je sklenut střídavě valenou klenbou s výsečemi na pásech, které vybíhají do pilastrů, a také plackami. Ve věži se nachází kruchta. Je podklenutá a jako klenbu má placku. Jí představěná kruchta je na sloupcích.

Vybavení

Hlavní oltář pochází od M. Kühnela z doby po roce 1760 s obrazem z 19. století. V kostele se nachází pět obrazů od Ignáce Raaba z poloviny 18. století. Autorem kazatelny z období kolem roku 1760 je František Rotter z Loun. Varhany pochází z 2. poloviny 18. století. Další vybavení kostela je novodobé.

Okolí kostela

Na hřbitově nedaleko kostela je empírový náhrobek ve tvaru pyramidy z roku 1802, jehož autorem je František Pettrich. V něm je pohřben Josef Xaver Karel Rafael Filip Benno Saský zemřelý 26. června 1802 v souboji nedaleko hradu Rýzmburka. Náhrobek je chráněn jako kulturní památka ČR.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 552. 

Související články

• Římskokatolická farnost – děkanství Osek u Duchcova
• Osecký klášter
• Octavio Broggio

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatých Petra a Pavla v Oseku na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb v kostele sv. Petra a Pavla, Osek (katalog biskupství litoměřického)
• hrady.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: kv2014850101 VIAF: 313302873