Kostel svatého Prokopa (Loštice)

Farní kostel svatého Prokopa
Kostel v roce 2008
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Olomoucký
Okres	Šumperk
Obec	Loštice
Souřadnice	49°44′45,96″ s. š., 16°55′50,88″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	arcidiecéze olomoucká
Děkanát	Zábřeh
Farnost	Loštice
Status	Farní kostel
Zasvěcení	svatý Prokop
Architektonický popis
Stavební sloh	románský sloh, baroko
Výstavba	1787–1792
Specifikace
Délka	41 m
Šířka	10 m
Výška	45 m (věž)
Stavební materiál	zděný
Další informace
Ulice	Malé náměstí
Kód památky	14285/8-1006 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Prokopa v Lošticích je barokní stavbou z let 1787–1792, která v sobě obsahuje románské jádro z poloviny 13. století (kněžiště a obvodní zdi východní části lodi). Do zdi před vstupem do hlavní lodi kostela jsou umístěny náhrobky Prokopa Podstatského z Prusinovic († 1560) a jeho manželky Kateřiny rozené Kropáčové z Nevědomí († 1564). Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.^[1]

Historie kostela

První doložená historická zpráva o kostele sv. Prokopa je z roku 1396. Již ve 13. století (r. 1208?) zde však stál původně románský kostelík, což dokládají fragmenty presbytáře (kněžiště) nalezené při obnově fasády kostela v r. 1994. V polovině 16. století za Prokopa Podstatského z Prusinovic byl kostel rozšířen až po dnešní hlavní loď. V této podobě se čtyřbokou věží stojící samostatně vedle kostela, je znám i z nejstaršího vyobrazení na titulní straně loštické matriky z roku 1650. Na přelomu 17. - 18. století byla provedena barokní přestavba a kostel byl rozšířen do dnešní podoby s věží vestavěnou do čelní strany.

Podle záznamu faráře Jana Pudila z r. 1771 kostel sloužil jednotlivým církvím v tomto pořadí:

1497 - 1546 katolíkům

1546 - 1587 českým bratřím

1587 - 1624 protestantům

1624 - dosud katolíkům. ^[2]

Popis kostela

Exteriér

Orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným, pravoúhle ukončeným kněžištěm, k jehož severní zdi přiléhá kaple s oratoří v patře, na protější straně čtyřboká sakristie s oratoří v patře a schodišťovým přístavkem. Na presbytář (kněžiště) navazuje krátký krček (část původní lodi) a širší loď obdélníkového půdorysu se vstupním útvarem, nad nímž je vystavěna 45m vysoká čtyřboká věž. ^[3]

Z románské doby se zachovaly obvodní zdi východní části lodi s typickým klasovým zdivem a červeně polychromovaná románská okna, z gotického období pochází pravoúhle zakončený presbytář a z renesance pilastrové hlavice v podkroví.^[4]

V areálu kostela se nacházejí další památkově chráněné objekty:

• bývalý hřbitov s náhrobkem p. Františka Heidenreicha a klasicistním kamenným křížem z r. 1801 - kolem hřbitova je opěrná zeď s balustrádou
• empírový náhrobek Rosalie Dworzakové z r. 1829 u jižní zdi
• kamenný kříž před hlavním vchodem kostela
• pilíř se sochou Panny Marie Immaculaty
• náhrobek ve fasádě v závěru kostela^[1]

Interiér

Z interiéru kostela zaujmou především hned v předsíni umístěné renesanční náhrobky Prokopa Podstatského z Prusinovic (+1560), jeho manželky Kateřiny z rodu Kropáčů z Nevědomí (+1564). Prokop Podstatský z Prusínovic, sídlil na Bouzově od roku 1546 až do své smrti a byly mu poddány i Loštice. Na protější straně byl v roce 1940 při opravách kostela vsazen heraldický náhrobní kámen, který byl původně umístěn v chodbě sakristie. Jde o náhrobek Anny Barbory, dcery Zigmunda Půhončího z Předmostí, která zemřela ve věku dvou let v r. 1682.

Hlavní barokní oltář z roku 1852 je zhotoven z mramoru a jeho autorem je místní mistr Cyril Kutzer. Zdobí jej obraz sv. Prokopa z roku 1854 od loštického rodáka Františka Havelky. Sochy sv. Cyrila a Metoděje jsou v životní velikosti, polychromované dřevo, z r. 1850. Mimo hlavního oltáře jsou v kostele ještě čtyři oltáře boční. Obraz Navštívení Panny Marie v retabulu bočního oltáře v severním čele lodi namaloval Felix Anton Scheffler v r. 1746. Na protilehlém oltáři visí obraz Krista na kříži se sv. Máří Magdalenou od neznámého malíře z konce 18. stol. František Havelka je také autorem dvou volně zavěšených obrazů sv. Aloise a Růžencové P.Marie se sv. Dominikem.^[4] Kazatelna z roku 1810 je dílem brněnského řezbáře Ondřeje Schweigela.

Z počátku 17. století pochází soubor čtyř nástěnných obrazů s výjevy Křížové cesty, transferovaných v r. 1957 ze stěn půdy kostela. Jednotlivé obrazy byly financovány místními cechy, jejichž znaky jsou ve středu dolního okraje (krejčí, hrnčíři, tkalci, řezníci).^[5]

Součástí mobiliáře byl soubor čtrnácti cechovních postavníků z pol. 19. století. Na dlouhých tyčích jsou většinou řezané hlavice doplněné plastickými nebo malovanými figurami patronů jednotlivých řemesel, jmény představených cechů a letopočty jejich privilegií. Vystaven je v muzeu v Mohelnici. V lodi je velký klasicistní korunový lustr se závěsy s girlandami z čirých, diamantově broušených skleněných čoček. ^[3]

Nejstarší zvon sv. Prokop je z roku 1550, váží cca 1200 kg. Zvon kostelu daroval Prokop Podstatský z Prusínovic. Byl ulit v Olomouci zvonařem Franzem Ilenfeldem. Zdobí jej reliéfy Kalvárie, Madony s dítětem a symbol kráčejícího vinaře. Na věži je ještě zvon z r. 1829 a umíráček.

První zmínka o existenci varhan v kostele sv. Prokopa je z r. 1642. Po přestavbě kostela byly po roce 1800 převezeny varhany z bývalého minoritského kláštera v Uničově. Roku 1909 dosloužily a do původní varhanní skříně byl postaven nový nástroj firmou Tuček Kutná Hora. V roce 2007 proběhla rozsáhlá renovace varhan. V současné době má nástroj 17 znějících rejstříků na dvou manuálech a pedálu a něco přes tisíc píšťal.^[2]

Galerie

• 
  průčelí kostela
• 
  boční pohled-sakristie, ohradní zeď s balustrádou
• 
  kříž z r. 1801 u románského kněžiště
• 
  náhrobníky v předsíni
• 
  heraldický náhrobní kámen Anny Barbory
• 
  Interiér-pohled na hlavní oltář

• 
  Románské kněžiště kostela sv. Prokopa v Lošticích
• 
  Náhrobek Prokopa Podstatského z Prusinovic
• 
  Náhrobek Kateřiny Podstatské z Prusinovic

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Prokopa na Wikimedia Commons
• www.mu-lostice.cz
• www.farnostlostice.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.