Kotrč kadeřavý

Kotrč kadeřavý
Kotrč kadeřavý
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád	chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď	kotrčovité (Sparassidaceae)
Rod	kotrč (Sparassis)
Binomické jméno
Sparassis crispa (Wulfen) Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) je mohutná jedlá chorošovitá houba keříčkovitého vzhledu, která parazituje převážně na kořenech borovic.

Popis

Plodnice měří asi 10–20 cm, nezřídka však až 40 cm v průměru nebo ještě více (taková plodnice je i několik kilogramů těžká), je keříčkovitě uspořádaná, kulovitého či podlouhle oválného tvaru; zdálky připomíná hlávku květáku. Plodnice na bázi vyrůstá z hluboce kořenujícího tlustého třeně, který se přímo u země rozvětvuje na mnoho silnějších větví, které se dále opakovaně větví až na malé ploché větévky na povrchu plodnice, které jsou výrazně zkroucené a zvlněné, na okrajích často drobně zoubkaté nebo až roztřepené.

Houba je v mládí světlá a bílá až světle okrová, postupně žloutne až do žlutohnědé barvy, někdy s růžovým či světle rezavým odstínem. Větvičky jsou na okrajích tmavší než bledý vnitřek plodnice, ostří plochých větévek bývá někdy tmavé.

Větévky jsou lámavé a křehké až poněkud chrupavčité; světlá dužnina silnějších vnitřních větví je trochu tužší. Mívá celkem nápadnou oříškovou či kořenitou vůni a chuť.

Výskyt

Kotrč kadeřavý lze nalézt od července až do října, nijak hojně. Roste nejčastěji u paty kmene borovice, případně na borovicovém kořenu zanořeném v zemi či vystouplém na povrch, na pařezu či trouchnivém padlém kmeni borovice nebo i na složeném borovém dřevě. Vzácně se vyskytuje i na živém či mrtvém dřevě jiných jehličnatých stromů, například modřínů či smrků.

Houba na živém dřevě jehličnanů parazituje a způsobuje jeho „hnilobu“, mrtvé pařezy atd. pak rozkládá a vyživuje se saprofyticky.

Využití

Kotrč je jedlá houba, považovaná za velice chutnou, proto bývá dost často sbírán houbaři. Kromě příjemné chuti je jeho výhodou i snadná zapamatovatelnost druhu a praktická nemožnost záměny za jedovatou houbu a také zpravidla značná velikost. Rozhodně je však radno vyhnout se sběru starších plodnic.

Houbu je nutno důkladně očistit, nejlépe vymýt ve vodě, neboť mezi jednotlivými větévkami obvykle ulpívá jehličí a zemina může mezi ně zalézat hmyz. Z kotrče bývá připravována nepravá dršťková polévka, guláš, hodí se k nakládání do octa i k mnohému jinému využití. Kotrč kadeřavý je v ČR podle platné vyhlášky zařazen do seznamu hub určených pro prodej.

Podobné druhy

Zbylé dva druhy kotrčů, které se v ČR vyskytují, jsou velice vzácné a jsou si vzájemně podobné. Oba druhy mají větvičky tlustší, široké a na okrajích spíše rovné, nikoliv zkroucené a střapaté. Mají bledě žlutobílou barvu. Dále se liší svou ekologií:

• Kotrč Němcův (Sparassis nemecii) roste především pod jedlemi,
• Kotrč štěrbákový (Sparassis laminosa) roste pod buky a duby.

Oba výše zmíněné druhy jsou jedlé, avšak ohrožené a proto zasluhují ochrany.

Odkazy

Literatura

• HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2. 
• PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986. 
• KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha: Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2. 

Externí odkazy

• Galerie kotrč kadeřavý na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu kotrč kadeřavý na Wikimedia Commons
• Systém hub