| Králův Dvůr | |
|---|---|
 Lovecký zámeček Králův Dvůr | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | počátek 15. století (tvrz) |
| Přestavba | 1585 (zámek), přelom 17. a 18. století |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | páni z Buřenic, Lobkovicové, Novohradští z Kolovrat, Habsburkové |
| Současný majitel | město Králův Dvůr |
| Poloha | |
| Adresa | Čp. 1, Králův Dvůr, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°56′49,2″ s. š., 14°2′20,4″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15456/2-334 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Králův Dvůr v okrese Beroun je renesanční zámek postavený Janem Popelem mladším z Lobkowicz roku 1585 na místě starší stavby z počátku 15. století, postavené pány z Buřenic. Od roku 1594 se zámek stal královským majetkem a byl využíván jako lovecký zámek.[1] Rozšířen do dnešní podoby na přelomu 17. a 18. století. Podle první písemné zmínky o Králově Dvoře zde zemřel roku 1253 král Václav I.
Popis
Trojkřídlý patrový objekt, západní část jižního křídla renesanční s pravoúhlým portálem se znaky Lobkoviců a Novohradských z Kolovrat a zbytky sgrafit na fasádě. Na západě hranolová nízká věž se šindelovou střechou, původní zámecká kaple. Novější část barokní s průjezdem na nádvoří hospodářského dvora. Přízemí západní části jižního křídla sklenuto křížově s renesančními nástěnnými malbami z období po roce 1585.
Areál je obehnán na severní a západní straně zdí. Zámecká zahrada zčásti zanikla při stavbě dálnice D5, část parku se vstupní branou z Plzeňské ulice je od areálu zámku dálnicí oddělena.
Památkově chráněny jsou kromě parcely s hlavní budovou zámku též některé další pozemky a budovy hospodářského dvora a části zámeckého parku.
V roce 1860 zakoupil velkostatek se zámkem Králův Dvůr princ Emil Egon z Fürstenbergu (1825–1899).[2] Zámek byl až do roku 1945 v majetku Fürstenbergů,[2] v dalších letech postupně chátral. Od poloviny 20. století sídlila v objektu rolnická škola, posléze od roku 1971 podnik bytového hospodářství, později sklady zeleniny a podnik výpočetní techniky.[3] Od roku 1988 přetíná zámecký areál dálnice D5, v důsledku jejíž výstavby byl zničen zámecký park.[4] V roce 2000 zámek získal soukromý vlastník, který prezentoval svůj záměr vybudovat ve spolupráci s městem v chátrajícím objektu knihovnu, kulturní sál a obřadní síň.[4] Tyto záměry se však neuskutečnily. V roce 2011 město koupilo zámek od místního podnikatele za 13,5 milionu korun a postupně jej začalo rekonstruovat.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový katalog: Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-07-03]. Dostupné online.
- ↑ a b BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 162.
- ↑ a b Králův Dvůr dokončil první etapu oprav místního zámku. Propamátky [online]. Institut pro památky a kulturu, o.p.s., 2013-08-13 [cit. 2020-07-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Pamětihodnosti: Zámek [online]. Králův Dvůr: Městský úřad Králův Dvůr [cit. 2020-07-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Králův Dvůr na Wikimedia Commons - Zámek na stránkách Hrady.cz
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Králův_Dvůr_(zámek) |
