Krásná Hora nad Vltavou

Krásná Hora nad Vltavou
Pohled na město od severu
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Sedlčany
Obec s rozšířenou působností	Sedlčany (správní obvod)
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°36′17″ s. š., 14°16′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 116 (2024)[1]
Rozloha	36,80 km²[2]
Nadmořská výška	434 m n. m.
PSČ	262 56
Počet domů	481 (2021)[3]
Počet částí obce	11
Počet k. ú.	10
Počet ZSJ	13
Kontakt
Adresa městského úřadu	Krásná Hora nad Vltavou 90 262 56 Krásná Hora nad Vltavou mesto@krasna-hora.cz
Starosta	Mgr. Jaroslav Kříž
Oficiální web: www.krasna-hora.cz
Krásná Hora nad Vltavou
Další údaje
Kód obce	540552
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krásná Hora nad Vltavou (německy Schönberg) je město, které se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 14 km jihozápadně od města Sedlčany. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Historie

Okolí Krásné Hory bylo osídleno již v dávné historii, jak o tom svědčí četné archeologické nálezy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341. Město bylo spjato s dolováním zlaté rudy již na přelomu 13. a 14. stol. Po smrti Václava II. je zdědila Eliška Přemyslovna; ta také městečku udělila první privilegia, která potvrdil Jan Lucemburský 11. ledna 1341. V říjnu tohoto roku král Jan Lucemburský zastavil Krásnou Horu, společně s nedalekým Milešovem, Petru z Rožmberka.^[4]

První počátky dolování započaly v první polovině 14. století.^[5] Doly byly zdrojem příjmů pro hornickou osadu, pozdější hornické město. Historie milešovských a krásnohorských dolů je těsně spjata.^[5] Práva milešovských a krásnohorských havířů potvrdil následně roku 1351 Karel IV., 1458 Jiří z Poděbrad, 1478 Vladislav Jagellonský, 1539 Ferdinand I.^[6] Zřejmě z druhé poloviny 15. století pochází krásnohorský znak se stříbrnou věží na zeleném pahorku, v červeném poli.

Výměnami majitelů však Krásná Hora přestala být od roku 1554 královským majetkem a začal úpadek. Roku 1556 koupil Krásnou Horu Jan Vorel z Plavče, který si zde vystavěl tvrz. Brzy po jeho příchodu však vypukly nepokoje. Někdejší svobodní měšťané těžce nesli robotní povinnost a vzbouřili se proti Vorlovi. Povstání však bylo brzy potlačeno, vůdci potrestáni a robota utužena. Celé Vorlovo panství však bylo řáděním povstalců naprosto zpustošeno. V roce 1576 byla Krásná hora koupena Lobkovici, tímto se město stalo trvalou součástí panství Vysoký Chlumec.^[5] Roku 1620 mělo stavovské vojsko, vedené vojevůdcem Anhaltem, ležení v Krásné Hoře a okolních vesnicích.^[7]

Dolování zlata v obci zaniklo po třicetileté válce, pokusy o obnovení od začátku 18. století byly po několika letech zastaveny. Roku 1839 zde byla nalezena antimonová ruda, od padesátých let probíhala těžba antimonu a posléze (1884) opět i zlata. S přestávkou na počátku 20. století se zde antimon těžil až do začátku 90. let, kdy bylo dolování definitivně ukončeno a šachty zavezeny.

Dnem 29. února 2012 byl Krásné Hoře nad Vltavou opět obnoven status města.^[8] K žádosti o jeho obnovení přiložila obec jako důkaz např. trhový řád z 19. století, jehož pečeť uvádí Krásnou Horu s titulem město.^[9]

Katastrální zobrazení

Nejstarší mapové zobrazení Krásné Hory je na Indikační skice Stabilního katastru z roku 1839, uložené v Národním archivu, zde reprodukujeme intravillán (vnitřní zastavěnou část obce). Na mapě mohou být mladší opravy cca do let 1860–1865 (například kostel sv. Mikuláše, nově postavený v letech 1850–1855, byl do mapy zakreslen dodatečně červenou barvou). U domů najdeme jejich čísla popisná a čísla stavebních parcel, u přilehlých pozemků čísla parcel a odkaz na čísla popisná majitelů a někdy přímo i jména majitelů.

Z tehdejších obyvatel městečka vlastnoručně podepsali správnost katastrální mapy tito (při přepisu je respektován tehdejší pravopis):

• Wenczl Zapotocky Starší Obce
• Gan Kubczu
• František Sedláček Saused
• Anton Joh. Nemecžek Saused
• Jan Prochaska Saused

(nad nimi je podpis Josefa Krotty, představeného vyměřovací komise)

Obecní správa

Části obce

Město Krásná Hora nad Vltavou se skládá z jedenácti místních částí na deseti katastrálních územích:

• Krásná Hora nad Vltavou (i název k. ú.)
• Hostovnice (leží v k. ú. Vletice)
• Krašovice (i název k. ú.)
  • zahrnuje i osadu Červený mlýn
• Mokřice (i název k. ú.)
• Plešiště (i název k. ú.)
• zahrnuje i vesnici Smrčí
• Podmoky (i název k. ú., také k. ú. Proudkovice)
• Švastalova Lhota (i název k. ú.)
• Tisovnice (i název k. ú.)
• Vletice (i název k. ú.)
• Vrbice (leží v k. ú. Mokřice)
• Zhoř (k. ú. Zhoř nad Vltavou)
  • zahrnuje i osadu Žákovec

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany^[10]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
• 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany^[11]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany^[12]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany^[13]
• 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany^[14]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Starostové

• Pavel Spilka (2002 - 2014)
• Vít Hubička (2014)
• Jiří Urban (2014 - 2022)
• Mgr. Jaroslav Kříž (2022 - současnost)

Demografie

Náboženství

Římskokatolická farnost Krásná Hora zahrnuje území obcí Krásná Hora nad Vltavou, Dolní Hbity, Dolní Líšnice, Vysoký Chlumec, Kamýk nad Vltavou, Hřiměždice, Jablonná, Solenice a Svatý Jan-Bražná a jejich přidružené osady s celkem pěti filiálními kostely. Duchovním správcem farnosti je od roku 2001 P. Zbygniew Grzyb.^[15]

Společnost

Rok 1932

Ve městě Krásná Hora u Sedlčan (800 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[16] lékař, zvěrolékař, 3 autodopravci, cihelna, cukrář, čalouník, drogerie, hodinář, 2 holiči, hospodářské družstvo, 5 hostinců, hotel, hrnčíř, klempíř, 2 koláři, 3 kováři, kožišník, 6 krejčích, obchod s kůžemi, mechanik, 2 mlýny, obchod s obilím, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 2 pekaři, 30 rolníků, 6 řezníků, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Krásnohorská Kampelička, Okresní hospodářská záložna v Sedlčanech, obchod s hospodářskými stroji, 3 obchody se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky. 2 trhovci, 6 truhlářů, 2 zahradníci, 2 zámečníci, 2 zedničtí mistři.

V obci Krašovice (přísl. Mokřice, Vrbice, 365 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[17] cihelna, 2 hostince, kovář, obchod s kůžemi, 2 mlýny, obchod s peřím, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky, truhlář, vápenka.

V obci Podmoky (přísl. Proudkovice, Přední Chlum, 490 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[18] cihelna, hostinec, kovář, 2 krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, švadlena, tesařský mistr, 2 trafiky.

V obci Vletice (přísl. Hostovnice, 260 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[19] 2 cihelny, hostinec, kolář, kovář, 2 mlýny, 3 rolníci, 2 trafiky.

V obci Zhoř (přísl. Švastalova Lhota, 300 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[20] hostinec, kovář, mlýn, 2 rolníci, trafika.

Současnost

V Krásné Hoře jsou dvě restaurace, cukrárna, tři kadeřnictví, dvě prodejny smíšeného zboží, pošta, ordinace praktického lékaře a lékaře pro děti a dorost. Zubař zde ordinaci nemá. Základní školu ve školním roce 2016/17 navštěvuje 110 dětí v 8 třídách.^[9]

Sport

V obci působí místní Tělovýchovná jednota Sokol a fotbalový klub.

Pamětihodnosti

Západním směrem od náměstí se nachází stylově nevyhraněný kostel svatého Mikuláše z let 1850–1855, který byl postaven na místě původního gotického kostela.^[5] Hřbitov kolem kostela byl roku 1857 přemístěn na současné místo na jihozápadním okraji obce.

U kostela byl v roce 1930 postaven pietní kamenný pomník obětem vojenské letecké tragédie z roku 1929 v milešovském kraji u Předního Chlumu. V spodní části pomníku jsou umístěné podobenky tří vojenských letců (jeden nadporučík, dva četaři), kteří zahynuli při pozorovacích manévrech.^[5][21] Součástí pomníku bývala i socha T. G. Masaryka, která byla po roce 1948 odstraněna. Pomník padlým v první světové válce se nachází mezi kostelem a místní školou; obsahuje pískovcovou sochu vojína s puškou a tornou, klečícího pod smuteční vrbou. Ve vitrínkách uvnitř pomníku je prsť z bojišť Zborova, Terronu a Doss Alto.^[22]

V parku na náměstí je barokní mariánský sloup z roku 1772; pozlacená soška na jeho vrcholu byla odlita roku 1862 v rožmitálských hutích a téhož roku vysvěcena. Původní dřevěná socha byla umístěna do výklenku domu čp. 41.^[23] Poblíž sloupu stojí kamenný korec na měření obilí, zřejmě pozdně gotického původu. Tato míra sloužila k měření obilí přivezeného na trh. Unikátní technická památka nese letopočet 1822.

Dominantou náměstí je budova radnice s radniční věží a hodinami.

Sloup se sochou Panny Marie, kostel svatého Mikuláše, kamenný korec i sýpka jsou vedené v Seznamu kulturních památek v okrese Příbram.

Na východní straně náměstí byla po roce 1554 postavena tvrz. V 16. století pozbyla na významu, od roku 1623 se již neuvádí. Tvrz nezanikla, později byla přestavěna na sýpku. I tato nyní dosti schátralá budova je od roku 1991 památkově chráněna.

Doprava

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí vedou silnice II/102 Praha – Štěchovice – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Milevsko a II/118 Budyně nad Ohří – Slaný – Kladno – Beroun – Zdice – Příbram – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Petrovice.

Veřejná doprava 2012

• Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Milevsko, Petrovice, Praha, Příbram, Sedlčany.

Turistika

• Cyklistika – Obcí vedou cyklotrasy č. 111 Sedlčany – Krásná Hora nad Vltavou – Milešov – Dolní Líšnice, č. 301 Krásná Hora nad Vltavou – Kamýk nad Vltavou – Cholín – Buš, č. 8138 Krásná Hora nad Vltavou – Vysoký Chlumec – Nedrahovice a č. 8141 Krásná Hora nad Vltavou – Krašovice – Kuní – Vepice.
• Pěší turistika – Obcí vedou turistické trasy na severozápad Krásná Hora nad Vltavou – Kamýk nad Vltavou, od severu k jihu Svatý Jan – Krásná Hora nad Vltavou – Vrbický křížek a na západ nad Vltavu Krásná Hora nad Vltavou – U slupné strouhy.

Galerie

• 
  Střed obce od okraje lesa
• 
  Ulice od Kamýka nad Vltavou, pohled směrem k náměstí
• 
  Mariánský sloup a kamenný korec na obilí na náměstí
• 
  Korec
• 
  Pomník padlým
• 
  Pomník letců

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Galerie Krásná Hora nad Vltavou na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásná Hora nad Vltavou na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hora (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Krásná Hora nad Vltavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky

Autoritní data	Biblio: 8a49bc47-86bd-418a-bc4d-00f4b38e05e3 NKC: ge156540 LCCN: n2004075322 NLI: 987007477925005171 VIAF: 139760071