| Krčín | |
|---|---|
 Krčín - kostel sv. Ducha | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Nové Město nad Metují |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′10″ s. š., 16°7′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 477 (2021)[1] |
| Katastrální území | Krčín (5,99 km²) |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| PSČ | 549 02 |
| Počet domů | 447 (2011)[2] |
  Krčín | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 106437 |
| Kód k. ú. | 706434 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krčín (německy Rodwald) je část města Nové Město nad Metují v okrese Náchod. Nachází se na severozápadě Nového Města nad Metují. V roce 2011 zde bylo evidováno 447 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 1700 obyvatel.[4]
Krčín je také název katastrálního území o rozloze 5,99 km2.[5]
Historie
První písemné doklady jsou z doby Jana Lucemburského. Původně patřilo Krčínsko k náchodskému panství, později samostatným zbožím, od počátku 16. století součást panství novoměstského. Po roce 1849 se stal Krčín samostatnou obcí, později se statutem městys, od roku 1949 místní částí Nového Města nad Metují.
Exulanti
Stejně jako z okolních obcí (např. Bohuslavice, Roztoky, Spy) odcházeli do exilu i nekatolíci z Krčína. Z obce Krčín u Nového Města nad Metují prokazatelně uprchli:[6]
- Jan Fanta *(1689) emigroval v roce 1715 v devítičlenné skupině, která prvotně zamířila do Slezska. Okolnosti útěku jsou popsány v knize Běh života... [7] Jan Fanta se znal s Janem Liberdou, chvíli žil s rodinou v Herrnhutu, v roce 1733 se s rodinou usadil v Berlíně – tam se stal stal starším českého sboru. V roce 1742 je zapsán jako měšťan, tkadlec a kolonista Friedrichova města (Friedrichstadt, česká čtvrť) v Berlíně. Zde zemřel dne 23.10.1759. Jiří Fanta, bratr Jana Fanty, rovněž emigroval v roce 1715 z Krčína. Jeho osud zatím není znám.
- Václav Fanta *(1714) emigroval během slezských válek v roce 1742 do pruského Slezska, do Münsterbergu. Tam se v roce 1745 oženil s Annou Kabátníkovou. V roce 1746 byl bezdětný, tkadlec a starší sboru. Jeho manželka Anna byla dne 17.11.1748 také zvolena jako starší sboru. V roce 1783 vlastnila rodina v Münsterbergu dům, pole a patřila mezi měšťany. Václav zemřel 21.4.1784 ve věku 70 let.
- Štěpán Fanta *(1723 nebo 1719) V lednu 1746 podepsal v Münsterbergu žádost a v roce 1750 je v seznamu kolonistů v Husinci. Patří mezi zakladatele této obce. Ve sboru zastával funkci starší a v roce 1765 církevní starší. Zemřel 28.4.1799 ve věku 80 let.
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Ducha, jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem z konce 13. století, v 16. století opravená, s novější sakristií. Průčelí přestavěno v novorománském slohu. U kostela stojí zděná hranolová zvonice s dřevěným patrem ze 16. století.[8]
- Lípy na nábřeží
- Lípy u hřbitova
- Masarykova lípa
- Stará škola - postavena v letech 1823-24 na náklady majitele panství Františka Josefa z Dietrichsteina[9]. Do roku 1878 byla škola jednotřídní, pak dvoutřídní a od roku 1885 trojtřídní. Za 70 let její existence se v ní vystřídalo více než tisíc dětí[10]. Památka lokálního významu, jeden z nejstarších dokladů zástavby obce a života v ní.
- Žižkova (Vojnarova) lípa
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-28.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 484, 485, záznam 42-1. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH ISBN 80-7017-253-3. S. 315–316.
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1980. Str.497.
- ↑ SDRUŽENÍ HISTORICKÝCH SÍDEL ČECH, MORAVY A SLEZSKA. Stará škola Krčín [online]. Dostupné online.
- ↑ BRANDEJS, Čestmír. "Stará" krčínská škola. Novoměstský zpravodaj. 2015, čís. 9, s. 11.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krčín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Krčín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Krčín na webu ČÚZK
- Iniciativa za záchranu budovy staré školya její nové využití
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Krčín_(Nové_Město_nad_Metují) |
