| Krymská gótština (gutiska razda, 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰) | |
|---|---|
| Rozšíření | poloostrov Krym |
| Počet mluvčích | jazyk vymizel během 18. století |
| Klasifikace | |
| Písmo | runy, gótské písmo, alfabeta, latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není |
| Úřední jazyk | není |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | got (B) got (T) |
| ISO 639-3 | není |
| Ethnologue | není |
| Wikipedie | |
| není | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krymská gótština představovala dialekt klasické gótštiny, jímž hovořili Krymští Gótové v několika izolovaných enklávách na Krymu, a to až do pozdního 18. století.
I přes značnou izolovanost a fakt, že jde o mrtvý jazyk, se nám dochovalo několik pozůstatků tohoto jazyka. Zásluhu na tom má především vlámský diplomat Ogier Ghiselin de Busbecq, jenž zachytil téměř osmdesát gótských slov a stopově též gramatickou konstrukci.
Krymská gótština byla identifikována jako derivát gótštiny na základě fonologických prvků: slovo ada (vejce) poukazuje na typické gótské zesilování původních protogermánských slov -jj- na -ddj- (stejně jako v klasické Wulfilově gótštině iddja (šel) z protogermánského ejjon).
Existují také určité regulérní vztahy mezi gótštinou (schedit) a krymskou gótštinou (skeiniþ).
Příspěvkem k potvrzení germánského původu části krymského obyvatelstva může být pasáž z Gutasagy, která zmiňuje třetí gotlandský lid, jenž opustil ostrov a usídlil se v zemi Řeků.
Příklady
Číslovky
| Krymská gótština | Česky |
| ene = 𐌴𐌽𐌴 | jedna |
| tua = 𐍄𐌿𐌰 | dva |
| tria = 𐍄𐍂𐌹𐌰 | tři |
| fider = 𐍆𐌹𐌳𐌴𐍂 | čtyři |
| fjuf = 𐍆𐌾𐌿𐍆 | pět |
| seis = 𐍃𐌴𐌹𐍃 | šest |
| sebene = 𐍃𐌴𐌱𐌴𐌽𐌴 | sedm |
| athe = 𐌰𐍄𐌷𐌴 | osm |
| nine = 𐌽𐌹𐌽𐌴 | devět |
| thine = 𐌸𐌹𐌽𐌴 | deset |
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Krymská_gótština |
