| Kuronsko | |
|---|---|
 | |
 znak .svg) vlajka | |
| Geografie | |
| Souřadnice | 57° s. š., 22° v. d. |
| Správa regionu | |
| Stát | Lotyšsko Lotyšsko |
| Nadřazený celek | Lotyšsko Lotyšsko |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Dějiny Lotyšska
|
|---|
|
|
|
|
Kuronsko (lotyšsky: Kurzeme; německy: Kurland; litevsky: Kuršas; polsky: Kurlandia, latinsky: Curonia) je historické území v Pobaltí. Leží jihozápadně od Rižského zálivu u Baltského moře.
Je jednou z pěti kulturně-historických lotyšských zemí, zmíněných i v lotyšském zákoně.
Historie
Původně bylo území osídleno baltskými Kury, kteří byli do roku 1237 podmaněni Mečovým řádem, a Kuronsko bylo poté součástí Řádu německých rytířů. Během livonské války 1558–1583 v souvislosti s úpadkem moci Řádu německých rytířů vzniklo roku 1561 Kuronské vévodství, dědičné v rodu posledního velmistra livonského řádu (1559–1561) Gotharda Kettlera a v lenní závislosti na Litevském velkoknížectví, od roku 1569 na Republice obou národů. V letech 1596–1617 bylo vévodství rozděleno na Kuronské a Zemgalské (na východě při Západní Dvině). V 17. století se načas stalo koloniální mocností: Kuronsku náleželo Tobago a malé území v Gambii.[1]
Během Severní války (1700–1721) obsadila Kuronsko švédská a ruská vojska a po jejím skončení se vévodství dostávalo stále více pod ruský vliv, ale formálně bylo k Rusku připojeno až po třetím dělení Polska roku 1795 jako Kuronská gubernie (27 286 km²). Petr Biron (otec kněžny Kateřiny Zaháňské) abdikoval za odstupné 2 000 000 rublů a roční apanáž 25 000 dukátů od Kateřiny Veliké. Hlavním městem zůstala Mitava (dnes Jelgava).
V době první světové války v letech 1915–1918 bylo okupováno Německem, a poté se Kuronsko stalo součástí Lotyšska (1940–1990, následně Lotyšské SSR v rámci Sovětského svazu).
V současné Lotyšské republice už nejsou historická území samosprávnými celky ani stupni státní správy. Odráží je pouze struktura soudní moci. Sídlem Kuronského oblastního soudu je největší kuronské město Liepāja.[2]
Geografie a klima
Nachází se v západní Lotyšsku. Poloha Kuronska odpovídá přibližně bývalým lotyšským okresům Kuldīga, Liepāja, Saldus, Talsi, Tukums a Ventspils. Krajina má obecně nízký a zvlněný charakter s plochými a bažinatými pobřežními oblastmi. Vnitřní část území je pokryta dunami a zalesněna borovicemi, smrky, břízami a dubem, s bažinami a jezery a úrodnými skvrnami mezi nimi. Nadmořská výška nikdy není vyšší než 213 m nad hladinou moře. Jelgava rozděluje Kuronsko do dvou částí: západní, která je plodná a hustě osídlena a východní,která je méně úrodná a řídce obydlená. Kuronskem protéká přibližně sto řek, ale pouze tři z těchto řek - Daugava, Lielupe a Venta - jsou splavné. Všechny řeky se vlévají do Baltského moře .
Díky četným jezerům a bažinám má Kuronsko vlhké, často mlhavé a proměnlivé podnebí a zimy jsou chladnější.
Seznam vévodů
- Gothardt (1561–1587)
- Fridrich (1587–1639),
- Jacob (1639–1682),
- Bedřich Kazimír (1682–1698),
- Fridrich Wilhelm (1698–1711), poté (1711–1730) manžel Anny Ivanovny
Anna Ivanovna (neteř Petra Velikého), která se roku 1730 stala ruskou carevnou (do 1740), a posléze (1730–1737)
Ferdinand – byl roku 1737
Bironové:
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Courland na anglické Wikipedii.
- ↑ AŠENBRYL, David. Lotyšské pády a vzestupy. Český rozhlas Plus [online]. 2009-02-25 [cit. 2018-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Oblastní soud a přehled okresních soudů v Kuronsku
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuronsko na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kuronsko |
