Kutin je, společně s kutanem, jedním ze dvou voskovitých polymerů tvořících kutikulu rostlin; jedná se o nerozpustnou látku odpuzující vodu. Kutin je součástí kutikulárních vosků, které spoluutvářejí strukturu kutikuly.[1]
Oproti kutanu bývá kutin ve fosilních pozůstatcích zachován hůře.[2]
Ve své struktuře obsahuje kutin omega-hydroxykyseliny a jejich deriváty, propojené esterovými vazbami za vzniku polyesterových řetězců neurčité velikosti.
Existují dva hlavní druhy monomerů kutinu, 16uhlíkaté a 18uhlíkaté. K 16uhlíkatým patří hlavně kyselina 16-hydroxypalmitová, 9,16- a 10,16-dihydroxypalmitová. Z 18uhlíkatých jsou nejrozšířenější kyselina 18-hydroxyolejová a 9,10-epoxy-18-hydroxystearová.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cutin na anglické Wikipedii.
- ↑ Bo Xu; Lin Taylor; Boas Pucker; Tao Feng; Beverley J. Glover; Samuel F. Brockington. The land plant‐specific MIXTA‐MYB lineage is implicated in the early evolution of the plant cuticle and the colonization of land. New Phytologist. 2021, s. 2324–2338. Dostupné online. ISSN 0028-646X. DOI 10.1111/nph.16997.
- ↑ D. E. G. Briggs. Molecular taphonomy of animal and plant cuticles: selective preservation and diagenesis. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 1999, s. 7–17. DOI 10.1098/rstb.1999.0356.
- ↑ Holloway, PJ (1982). „The chemical constitution of plant cutins“; Cutler, DF, Alvin, KL and Price, CE (1982) The Plant Cuticle. Academic Press London, 45–85
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kutin |
