Kyanomanganatany

Kyanomanganatany jsou komplexní sloučeniny manganu v oxidačním stavu Mn²⁺, které tvoří anion hexakyanomanganatanový [Mn(CN)₆]⁴⁻.

Fyzikálně-chemické vlastnosti

Kyanomanganatany patří k méně stabilním komplexům manganu. Pevné soli se nadají dlouho uchovávat na vzduchu, protože se oxidují, a v roztoku také ne, protože se poměrně rychle rozpadají. Tyto komplexy mají fialovou až tmavě modrou barvu. Základem těchto komplexů je kyanid manganatý Mn(CN)₂.

Komplexy s anionem [Mn(CN)₆]⁴⁻ krystalují v oktaedrické soustavě a uspořádání elektronů centrálního atomu - manganu - je díky kyanidový anionům nízkospinové.

Příprava

Kyanid manganatý, od nějž jsou tyto komplexy odvozeny, se připravuje srážením roztoků manganatých solí kyanidovými aniony, jako nestabilní sraženina.

Mn²⁺ + 2 CN⁻ → Mn(CN)₂↓

Kyanomanganatanové komplexy se připraví reakcí tohoto kyanidu manganatého s alkalickými kyanidy - pokud možno co nejrychleji, než se kyanid manganatý rozloží.

Mn(CN)₂ + 4 M^ICN → M₄^I[Mn(CN)₆]

Sloučeniny

Hexakyanomanganatanové komplexy sice nejsou příliš stabilní (jen pár minut), ale lze s nimi provádět určité reakce. Všechny hexakyanomanganatany tvoří téměř bezbarvé roztoky. Při reakci s těžkými kovy vznikají sraženiny.

• Hexakyanomanganatan draselný K₄[Mn(CN)₆] krystaluje v tmavě fialových až ocelově modrých destičkách jako trihydrát.
• Hexakyanomanganatan sodný Na₄[Mn(CN)₆] krystaluje v ametystově modrých osmistěnných krystalech jako oktahydrát.
• Hexakyanomanganatan vápenatý Ca₂[Mn(CN)₆] krystaluje v temně modrých krystalech jako bezvodý komplex.
• Kyselina hexakyanomanganatá H₄[Mn(CN)₆] krystaluje v bezbarvých šupinkách, je ve vodě dobře rozpustná a působením vody se rychle rozkládá.

Reakce

• Asi nejdůležitější je reakce hexakyanomanganatanu za nepřístupu vzduchu s hliníkovou krupicí, kdy lze získat žluté kyanomangannany M₅^I[Mn(CN)₆], kde má mangan oxidační číslo Mn¹⁺.

• Při reakce hexakyanomanganatanu olovnatého Pb₂[Mn(CN)₆] se sulfanem, lze z roztoku izolovat volnou kyselinu hexakyanomanganatou.

Literatura

• Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
• N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9