 Kyj jazýčkovitý | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | stopkovýtrusé (Agaricomycetes) |
| Řád | stročkovcotvaré (Gomphales) |
| Čeleď | kyjovité (Clavariadelphaceae) |
| Rod | kyj (Clavariadelphus) |
| Binomické jméno | |
| Clavariadelphus ligula Donk; 1933 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyj jazýčkovitý (Clavariadelphus ligula) je druh houby z čeledi kyjovité (Clavariadelphaceae).
Znaky
Plodnice ve své horní části kyjovitě rozšířená, malá, 5–10 cm vysoká, se zaobleným vrcholkem a hladkým, lehce hrbolatým povrchem, ve stáří často s tupým, zarovnaným vrcholkem a vrásčitým povrchem. Nejširší část má v průměru 0,4–1,5 cm, nejužší jen 0,3–0,6 cm. Těsně u země je možno vidět bílý, hyfový povlak. Dle stáří nabývá plodnice bledě žluté, pak žlutohnědé až hnědé s nádechem lososové barvy. Uvnitř je plodnice dutá. Dužnina bělavá, houbovitě pružná, po usušení se drobí. Výtrusný prach je krémový.[1][2][3][4]
Užití
Pro svou hořkost je druh nejedlý.[2]
Ekologie
Druh roste nehojně od srpna do listopadu v jehličnatých (zejména smrkových) lesích, na popadaném jehličí, na travnatinách, okrajích cest, kolem kmenů a pařezů, občas je k nalezení i pod buky. Podmínkou pro růst je kyselý substrát. Hojný je zejména v horských oblastech, ale lze jej najít i v nížinách.[1][2]
Druh má tendenci růst ve velkých skupinách.[3]
Rozšíření
Druh rozšířen v horských oblastech Severní Ameriky, Evropy a Asie.[5]
Galerie
.jpg)
.jpg)
Možnost záměny
- Kyj Herkulův (Clavariadelphus pistillaris) – liší se růstem v listnatých lesích a většími plodnicemi.
- Kyj uťatý (Clavariadelphus truncatus) – liší se výraznějším, červenohnědým odstínem.
- Kyj rourkovitý (Macrotyphula fistulosa) – liší se štíhlími plodnicemi a výskytem v listnatých lesích.
Reference
- ↑ a b Clavariadelphus ligula (Kyj jazýčkovitý). www.mykologie.net [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d GRÜNERT, Helmut a Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4.
- ↑ a b Kyj jazýčkovitý - Clavariadelphus ligula (Schaeff.) Donk 1933. www.houbareni.cz [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Clavariadelphus ligula - kyj jazýčkovitý - Mykoweb. www.mykoweb.cz [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Clavariadelphus ligula. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1159695344.
- ↑ Clavariadelphus ligula - kyj jazýčkovitý - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyj jazýčkovitý na Wikimedia Commons - GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-717-6183-4 (str. 242)
- https://www.myko.cz/myko-atlas/Clavariadelphus-ligula/
- https://www.mykoweb.cz/houba/clavariadelphus-ligula
- http://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/kuratka/item/540-clavariadelphus-ligula
- https://www.houbareni.cz/houba/kyj_jazyckovity#google_vignette
- https://en.wikipedia.org/wiki/Clavariadelphus_ligula
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kyj_jazýčkovitý |
