Kypřicí prostředky či kypřidla jsou prostředky umožňující kypření a kynutí potravin nejčastěji z moučného těsta, jako jsou buchty, kynutý chléb, kynuté knedlíky apod. Existují jak přírodní, tak chemické varianty.
Druhy kypřicích prostředků
Biologické prostředky
Základním přírodním prostředkem ke kypření a kynutí je droždí, chlebový kvásek nebo jiná varianta kvasnic. Kvasnice přežijí i sušený stav a lze tak koupit jak čerstvé chlazené, tak sušené droždí. Trávení droždí může některým citlivějším lidem dělat problémy, může je například nadýmat. Problémy mohou mít lidé s oslabenou slinivkou. Droždí nebo i kypřicí prášek tak lze alternativně nahradit například šlehanými bílky nebo šlehanými žloutky zapracovanými jemně do těsta. Další možností je použít vinný kámen.
Chemické prostředky
Chemických prostředků ke kypření je celá řada, obsahuje je spolu se škrobem pohlcujícím vlhkost kypřicí prášek. Mezi nejznámější patří soli kyselin jako difosforečnany E 450 a uhličitany sodné E 500. Většina těchto látek je zdraví neškodná, některé jen v obvyklém, tj. malém množství. Látky E 342, fosforečnany amonné, a E 945, chlorpentanfluoretan, jsou zdraví nebezpečné a v Evropské unii zakázané. Další variantou je cukrářské droždí, tj. uhličitan amonný, nebo jedlá soda.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kypřidlo na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo kypřidlo ve Wikislovníku
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kypřicí_prostředek |
