| Kyselina mravenčí | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Prostorový model | |
 Prostorový model molekuly kyseliny mravenčí | |
| Obecné | |
| Systematický název | methanová kyselina |
| Triviální název | kyselina mravenčí |
| Latinský název | acidum formicicum; acidum formicum |
| Anglický název | formic acid |
| Německý název | Ameisensäure |
| Funkční vzorec | HCOOH |
| Sumární vzorec | CH2O2 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 64-18-6 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 200-579-1 |
| Indexové číslo | 607-001-00-0 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 46,024 8 g/mol |
| Teplota tání | 8,4 °C (281,6 K) |
| Teplota varu | 100,8 °C (374,0 K) |
| Hustota | 1,22 g/cm³ (kapalina) |
| Viskozita | 1,57 cP (26 °C) |
| Disociační konstanta pKa | 3,75 |
| Bezpečnost | |
 GHS05 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H314 |
| R-věty | R35 |
| S-věty | (S1/2) S23 S26 S45 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina mravenčí (lat. acidum formicicum, též acidum formicum), methanová kyselina je nejjednodušší karboxylovou kyselinou. Z jejího vzorce vyplývá, že na karboxylovou skupinu —COOH je vázán pouze jeden atom vodíku. Je to bezbarvá, na vzduchu dýmající, ostře páchnoucí kapalina s leptavými účinky.[1] Její teplota tání a hlavně teplota varu jsou podobně vysoké jako u vody díky vlivu vodíkových vazeb. Má silné redukční účinky. (Její molekula totiž obsahuje vlastně aldehydovou skupinu, která se snadno oxiduje[2])
Tvoří soli, které se nazývají mravenčany, převládá však označení formiáty. Stejné označení se používá i pro látky, vznikající esterifikací – tzn. reakcí s alkoholy. Nejjednodušším esterem je methylformiát.
Výskyt a použití
Kyselina mravenčí je obsažena v mravenčím jedu, odtud pochází její název. Dále je obsažena např. v jedu včel.[3] Používá se především v organické technologii.
Vyskytuje se v žahavých buňkách kopřivy, avšak není hlavní složkou způsobující příznaky popálení.[4]
Syntetická kyselina mravenčí se užívá k výrobě barviv, na odstraňování bradavic, v gumárenském průmyslu a v koželužství k odvápnění kůže, též jako přídatná látka do potravin pod označením E 236.[5] Používá se také do přípravků na čištění vodního a močového kamene v toaletní míse.
Je možné ji vyrábět s vysokou účinností elektrochemicky z oxidu uhličitého a vody s použitím olověné, rtuťové nebo cínové katody.[6]
V laboratoři slouží k přípravě oxidu uhelnatého pomocí kyseliny sírové, která odštěpí z kyseliny mravenčí vodu. HCOOH → CO + H2O
Ve včelařské chovatelské praxi se páry kyseliny mravenčí používají jako účinný prostředek k tlumení varroázy. Varroáza je onemocnění způsobené roztočem kleštíkem včelím.
Účinek na člověka
Na kůži: Při dotyku s lidskou kůží ji začíná okamžitě leptat, což způsobuje svědění a kůže začíná červenat. Poškození kůže obvykle není vážné, při kontaktu s koncentrovanou kyselinou mravenčí však může dojít k silnému podráždění a vzniku puchýřů.[7]
V krevním oběhu: Zásadní úlohu hraje při otravách methanolem, který se nejprve metabolizuje na formaldehyd a ten zas na kyselinu mravenčí. Její vyšší koncentrace pak vede k rozvoji metabolické acidózy, která může končit smrtí.[8]
Akutní toxicita spočívá v tom, že kyselina mravenčí inhibuje cytochromoxidázu a tím i mitochondriální respiraci, podobně jako kyanidy a oxid uhelnatý. Rozvoj acidózy je doprovázen tvorbou mravenčanů a laktátů. Acidóza také usnadňuje průnik kyseliny do buněk. Hromadí se zejména v sítnici, očním nervu a bazálních gangliích.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Formic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STREBLOVÁ, Eva. Souhrnné texty z chemie: pro přípravu k přijímacím zkouškám (přírodovědné obory, lékařství). 4. vydání. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3480-7.
- ↑ OTLES, Semih. Phenolic compounds analysis of root, stalk, and leaves of nettle. S. 564367.Chybí název periodika! ScientificWorldJournal, 19. dubna. Roč. 2012, s. 564367. PMID 22593694. (anglicky)Chybí povinný parametr: V šabloně
{{Citace periodika}}je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu! - ↑ FU, Han Yi; CHEN, Shiang Jiuun; CHEN, Ruei Feng; DING, Wang Hsien; KUO-HUANG, Ling Long; HUANG, Rong Nan. Identification of Oxalic Acid and Tartaric Acid as Major Persistent Pain-inducing Toxins in the Stinging Hairs of the Nettle, Urtica thunbergiana. S. 57–65. Annals of Botany [online]. 2006-07-01. Roč. 98, čís. 1, s. 57–65. Dostupné online. DOI 10.1093/aob/mcl089.
- ↑ E236. www.ferpotravina.cz [online]. [cit. 2023-08-10]. Dostupné online.
- ↑ DYTRYCH, Pavel; Vladislav Dřínek; Martin Koštejn, Radek Fajgar. CO₂ – surovina budoucnosti?. Vesmír. 2023-09, roč. 102, čís. 9, s. 510.
- ↑ Occupational Health Guideline for Formic Acid. Center for Disease Control and Prevention [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/niosh/docs/81-123/pdfs/0296.pdf
- ↑ LIESIVUORI, Jyrki a and Heikki SAVOLAINEN. Methanol and Formic Acid Toxicity: Biochemical Mechanisms. Pharmacology & Toxicology [online]. 1991, 69(3), 157-163 [cit. 2023-05-26]. ISSN 0901-9928. Dostupné z: doi:10.1111/j.1600-0773.1991.tb01290.x
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina mravenčí na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_methanová |
