Lýková vlákna se získávají ze stonku některých, zejména dvojděložných plodin. Patří k nim především juta, len, konopí, ramie, sisal, kenaf a kokos.[1]
V odborné literatuře nepřiřazují někteří autoři k lýkovým vláknům vlákna z listů (sisal),[2] a ani vlákna ze semen (kokos)[3]
Vlastnosti lýkových vláken
V tabulce je uvedena světová spotřeba a některé fyzikální vlastnosti nejdůležitějších lýkových vláken v porovnání s bavlnou: [3]
| Vlákno | Světová spotřebax |
Střední délka |
Střední jemnost |
Relativní pevnost |
| juta | 2 500 | 2-4 | 15-20 | 53-196 |
| len | 500 | 17-20 | 12-17 | 440-530 |
| konopí | 100 | 10-14 | 14-17 | 290-690 |
| ramie | 150 | 50-65 | 30-50 | 500-900 |
| bavlna | 25 000 | 19-38 | 10-17 | 245-370 |
x Hrubý odhad spotřeby v roce 2015
Galerie výrobků z lýkových vláken
-
Kabelka z jutové příze -
Lněný potah na židli -
Japonská tkanina z 19. století: osnova z ramie, útek z konopí -
Kokosové rohožky
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 32
- ↑ Franck: Bast and other plant fiblres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5
- ↑ a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 95, 126, 139, 146, 151.
- ↑ Other Natural Fibres [online]. Ministry of Textiles, 2017-08-28 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lýková vlákna na Wikimedia Commons
Literatura
- Kozlowski/Mackiewicz-Talarczyk: Handbook of Natural Fibres, Woodhead Publishing 2020, ISBN 9780128206669
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Lýková_vlákna |
