| Ladislav I. Neapolský | |
|---|---|
| Neapolský král | |
 | |
| Doba vlády | 24. února 1386 — 6. srpna 1414 |
| Korunovace | 29. května 1390 |
| Narození | 15. února 1377 Neapol |
| Úmrtí | 6. srpna 1414 Neapol |
| Pohřben | Kostel San Giovanni a Carbonara v Neapoli |
| Předchůdce | Karel III. |
| Nástupce | Johana II. |
| Manželky | Konstancie z Clermontu Marie z Lusignanu Marie z Enghienu |
| Rod | Anjou-Durazzo |
| Otec | Karel III. Neapolský |
| Matka | Markéta z Durazza |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ladislav I. Neapolský (italsky: Ladislao, maďarsky: László; červenec 1376 – 6. srpna 1414) byl od roku 1386 neapolským králem, chorvatsko-uherským vzdorokrálem, titulárním králem Jeruzaléma a od roku 1406 také knížetem Taranta.
Počátek vlády
Narodil se jako jediný syn krále Karla III. Neapolského, který krátce působil jako uherský král a při bojích o uherskou korunu byl roku 1386 pravděpodobně zavražděn. Za tehdy devítiletého Ladislava převzala vládu jeho matka Markéta z Durazza. V letech 1390–1399 museli bojovat se vzdáleným příbuzným Ludvíkem II. Anjou, který si činil nároky na neapolský trůn z titulu historických dědičných vazeb.
Upevňování moci
Ladislav se v průběhu let vypracoval v obratného politika a válečníka. Dokázal využít tehdejšího bezvládí v rozdrobené Itálii pro rozšíření a upevnění své moci. Po vzoru svého otce se pokoušel ovládnout území současného Maďarska a Chorvatska, v roce 1403 se v Zadaru prohlásil za krále uherského a chorvatského. Tímto ale proti sobě popudil tehdejšího římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského, který si vzal za manželku Marii Uherskou a tím také nárokoval uherskou korunu. Proti mocnému Zikmundovi se Ladislav nemohl úspěšně prosadit. Své právní nároky na území Dalmácie prodal v roce 1409 Benátkám za částku sto tisíc dukátů.
Boj o papeže
Ladislav též výrazně zasahoval do evropských rozbrojů v katolické církvi známé jako papežské schizma. Povedlo se mu ovládnout sídlo východního papeže Řím. Papeže Inocenta VII. v letech 1404–1406 de facto ovládal, podporoval i jeho nástupce Řehoře XII. V roce 1410 odmítl uznat volbu kardinála Baldassara Cossy za papeže Jana XXIII. a trval na původním Řehoři XII. Proto Jan XXIII. proti němu vyhlásil v roce 1412 křížovou výpravu, ale neuspěl.
Úmrtí
Zemřel náhle v srpnu 1414 uprostřed bojů v jižní Evropě. Ladislav byl třikrát ženatý, ale vzhledem k tomu, že neměl žádného legitimního potomka, převzala neapolskou korunu jeho sestra Johana II. Neapolská.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislaus (Neapel) na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav I. Neapolský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Karel III. Neapolský |
|
Neapolský král Ladislav I. 1386–1414 |
|
Nástupce: Johana II. Neapolská |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_I._Neapolský |
