| Leśnica | |
|---|---|
.jpg) Náměstí v Leśnici | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°25′45″ s. š., 18°10′52″ v. d. |
| Stát | Polsko Polsko |
| Vojvodství | Opolské |
| Okres | Strzelce |
| Gmina | Leśnica |
  Leśnica / Leschnitz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,5 km² |
| Počet obyvatel | 2 555 |
| Hustota zalidnění | 176,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci |
| Náboženské složení | římští katolíci a další |
| Správa | |
| Starosta | Łukasz Jastrzembski |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. 1 Maja 9 47-150 Leśnica |
| Telefonní předvolba | +48 77 |
| PSČ | 47-150 |
| Označení vozidel | OST |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leśnica (německy Leschnitz, v letech 1936–1945 Bergstadt) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na historickém území Horního Slezska v nejzápadnější části Slezské vysočiny. Sousedí na západě se Zdzieszowicemi a na severu s Horou Svaté Anny (Góra Świętej Anny). V roce 2019 mělo 2 555 obyvatel.[1] Při posledním sčítání lidu (2011) se jich 25,7 % hlásilo k německé národnosti[2] a město je od roku 2006 oficiálně dvojjazyčné.
Dějiny
Leśnica je považována za jedno z nejstarších měst ve Slezsku. Městská práva jí udělil Kazimír I. Opolský v roce 1217.
Sdílela osud Opolského knížectví, potažmo v letech 1313–1460 Střeleckého, tedy byla až do roku 1742 součástí Zemí Koruny české. Po první slezské válce připadla Prusku a na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše) se nacházela až do roku 1945, kdy byla připojena k socialistickému Polsku.
V roce 1429 byla vypálena husitskými vojsky Prokopa Holého během jejich tažení do Slezska (viz spanilá jízda).
V 19. století došlo k rozdělení Leśnice na čtyři správní jednotky: městskou obec Stadtgemeinde Leschnitz tvořenou historickým jádrem, venkovskou obec Landgemeinde Ksienzowiesch (později Freidorf) zahrnující západní předměstí nyní polsky nazývané Księża Wieś, svobodné fojtství Freivogtei Leschnitz a statek Gutsbezirk Leschnitz Freivogtei. Do jednoho celku byly opět sloučeny v roce 1935.
V hornoslezském plebiscitu v březnu 1921 se 78,9 % obyvatel (dohromady ve všech správních jednotkách) vyslovilo pro setrvání v Německu.[3] Brzy nato se oblast Hory Svaté Anny stala jedním z hlavních bojišť třetího hornoslezského povstání (viz bitva u Annabergu) a Leśnica byla na několik týdnů obsazena propolskými povstalci.
V rámci nacistické kampaně za odstranění zeměpisných názvů slovanského původu došlo v roce 1936 k dočasnému přejmenování městečka na Bergstadt (doslova Horské město).
Jakožto součást etnicky smíšeného opolského regionu nebyla Leśnica po druhé světové válce podrobena důslednému odsunu autochtonní německé populace a v 90. letech se stala střediskem aktivit německé menšiny a baštou její politické reprezentace Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit. K německé národnosti se hlásilo v roce 2002 28,17 % (včetně národností slezské a neuvedené činil podíl národností jiných než polská 35,6 %)[4] a v roce 2011 25,7 %[2] obyvatel. Roku 2006 byla zavedena dvojjazyčnost.
V roce 2000 byl zastaven provoz na železniční trati Kandřín-Kozlí – Leśnica – Strzelce Opolskie vybudované ve 30. letech 20. století.
Galerie
-
-
Plovárna v Leśnici -
Kostel sv. Trojice
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR
- ↑ a b Údaje pro celou gminu Leśnica/Leschnitz podle: Portál Němců v Polsku: „Další výsledky sčítání lidu“, 15.1.2015 Archivováno 18. 2. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky plebiscitu v okrese Groß-Strehlitz podle obcí
- ↑ Hlavní statistický úřad PR: Národnostní deklarace podle obcí
Externí odkazy
- Oficiální webové stránky města
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leśnica na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Leśnica |
