| Karel Linhart VII. hrabě z Harrachu | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší hofmistr olomouckého biskupa Leopolda Viléma | |
| Nejvyšší maršálek císařského dvora | |
| Ve funkci: 1631 – 1637 | |
| Panovník | Ferdinand II. |
| Předchůdce | Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu |
| Nástupce | Jindřich Vilém ze Starhembergu |
| Dědičný nejvyšší štolba v Horních a Dolních Rakousích | |
| Ve funkci: 16. května 1628 – 30. června 1645 | |
| Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
| Dědičný palatin | |
| Tajný rada | |
| Císařský komorník | |
| Říšský dvorní rada | |
| Ve funkci: 1618 – ? | |
| Panovník | Matyáš |
| Narození | 4. června 1594 Vídeň Habsburská monarchie  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 30. června 1645 (ve věku 51 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
| Titul |  1623 hrabě |
| Choť | Marie Františka z Eggenbergu (od 1620) |
| Rodiče | Karel Linhart I. z Harrachu a Marie Alžběta ze Schrattenbachu |
| Děti | Marie Eleonora z Harrachu Linhart Oldřich z Harrachu Marie Anna z Harrachu Marie Terezie z Harrachu (1639–1685) Marie Alžběta z Harrachu (1599-1640) |
| Příbuzní | bratr: Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667) sestra: Marie Alžběta z Harrachu, provd. z Valdštejna (1601–1655) sestra: Kateřina z Harrachu, provd. z Valdštejna (1599–1640) sestra: Marie Maxmiliána z Harrachu, provd. Trčková z Lípy (1608–1662) bratr: Otto Bedřich z Harrachu (1610–1639) bratr: František Vojtěch z Harrachu (1614–1666) vnuk: Jan Bernard Pálffy z Erdödu (1663–1751) tchán: Jan Oldřich Eggenbergu (1568–1634) zeť: Mikuláš II. Pálffy z Erdödu (1619–1679) zeť: František Maxmilián z Mansfeld-Vorderotu (1639–1692) švagr: Maxmilián z Valdštejna († 1655) švagr: Albrecht z Valdštejna (1583–1634) švagr: Adam Erdman Trčka z Lípy (1600–1634) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | komorník |
| Náboženství | římskokatolické |
| Commons | Leonhard Karl von Harrach |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leonard (v češtině též jako Linhart) VII. Karel hrabě z Harrachu (německy Leonhard VII. Karl Graf Harrach zu Rohrau, 4. června 1594, Vídeň – 30. června 1645, Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a dvořan. Od mládí působil ve službách Habsburků, spolu s dalšími příbuznými získal v roce 1623 titul hraběte, vlastnil statky v Dolním Rakousku. V letech 1631–1637 zastával funkci nejvyššího maršálka císařského dvora. Byl starším bratrem pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha Harracha a švagrem Albrechta z Valdštejna.
Životopis
.JPG)
Pocházel ze šlechtického rodu Harrachů[1], narodil se jako nejstarší syn císařského diplomata a státníka Karla z Harrachu (1570–1628) a jeho manželky Marie Alžběty ze Schrattenbachu (1573–1653).
Mladším bratrem Leonarda VII. byl dlouholetý pražský arcibiskup a kardinál Arnošt Vojtěch Harrach (1598–1667). Další bratr Otto Bedřich (1610–1639) položil základy majetkového zázemí v Čechách a stal se zakladatelem české rodové větve. Jejich nejmladší bratr František Albrecht (1614–1666) byl v letech 1655–1657 císařským nejvyšším štolbou. Z dalších sourozenců je nejznámější Marie Isabela (1601–1655), provdaná v roce 1623 za císařského generalissima a frýdlantského vévodu Albrechta z Valdštejna. Také další sestry Kateřina (1599–1640) a Marie Maxmiliána (1608–1662) se provdaly za významné představitele české šlechty (Maxmilián z Valdštejna, Adam Erdman Trčka z Lípy).
Kariéra
Díky vlivnému postavení svého otce byl od mládí předurčen ke službě u dvora. Od roku 1614 zastával funkce ve správě Dolních Rakous, v roce 1618 byl jmenován říšským dvorním radou. V roce 1619 byl jako diplomat vyslán do Bruselu a téhož roku se stal císařským komorníkem. O rok později stvrdil sňatkem s Marií Františkou z Eggenbergu mocenské uskupení Harrachů a Eggenbergů u císařského dvora a později se stal členem císařské tajné rady, po otci byl též dědičným nejvyšším štolbou v Horních a Dolních Rakousích, byl také dědičným palatinem.[2] V letech 1631–1637 zastával funkci nejvyššího dvorského maršálka, po smrti císaře Ferdinanda II. se stal nejvyšším hofmistrem olomouckého biskupa arcivévody Leopolda Viléma. Jako nejstarší syn zdědil po otci panství Rohrau a Prugg v Dolních Rakousích, dále bylo jeho majetkem panství Aschach v Horních Rakousích.
Manželství a potomstvo
V roce 1620 se ve Štýrském Hradci oženil s hraběnkou Marií Františkou z Eggenbergu (1607–1679), dcerou vlivného dvořana Jana Oldřicha z Eggenbergu. Z jejich manželství se narodily čtyři děti. Dcera Marie Eleonora (1634–1693) se provdala za uherského šlechtice Mikuláše Pálffyho z Erdődu, další dcera Marie Anna (1636–1698) byla manželkou Františka Maxmiliána z Mansfeldu.
Jediný syn Leonard VIII. Oldřich (1630–1689) byl pokračovatelem této linie, označované jako rohrauská (potomstvo vymřelo v roce 1886).
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 10.; Praha, 1896; s. 905 dostupné online
- ↑ STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 333 ISBN 978-80-87284-67-4
Literatura
- JANÁČEK, Josef: Valdštejn a jeho doba; Praha, 1978; 586 s.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Linhart VII. z Harrachu na Wikimedia Commons - Rodokmen Harrachů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Seznam říšských dvorních radů, s. 58
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Leonard_VII._z_Harrachu |
