 Lesňáčkovití | |
|---|---|
 Lesňáček žlutý (Dendroica petechia) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Infrařád | Passerida |
| Nadčeleď | Passeroidea |
| Čeleď | lesňáčkovití (Parulidae) Wetmore et al., 1947 |
| Rody: | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lesňáčkovití (Parulidae) jsou čeleď malých, často barevných amerických pěvců z podřádu zpěvní. V současné době se rozlišuje 120 druhů v 18 rodech (aktuální k červnu 2024).[1] Většinou jde o stromové druhy, jen několik jich žije spíše na zemi, a vesměs jsou hmyzožraví.
Čeleď zřejmě vznikla na severu Střední Ameriky, kde žije nejvíce druhů s největší diverzitou. Odtud se lesňáčkovití v meziledových dobách šířili na sever vesměs jako stěhovaví ptáci, vracející se na zimu do původní oblasti. Dva rody (Myioborus a Basileuterus) zřejmě záhy osídlily Jižní Ameriku, snad ještě před spojením obou světadílů, a dosud tvoří většinu druhů drobných pěvců v tomto regionu.
Zálety do Evropy
Lesňáčkovití ptáci výjimečně zalétají také do Evropy, kde byly dosud zjištěny čtyři druhy.[2]
Taxonomie
Za popisnou autoritu čeledi lesňáčkovitých je pokládán americký ornitolog Alexander Wetmore (1947).[3] V průběhu 20. století byli lesňáčkovití řazeni i v rámci šířeji definovaných strnadovitých (Emberizidae), resp. pěnkavovitých (Fringilidae[4]), od konce 20. století je jim přiznáván status samostatné čeledi.[5] Z pohledu fylogenetiky se odvozují uvnitř širšího kladu sdružujícího zpěvné s devíti ručními letkami („nine-primaried oscine group“).
Lesňáčkovití bývali sdružováni s monotypickým rodem Peucedramus, zvažovaný příbuzenský vztah však definitivně vyloučila studie mtDNA z roku 1998.[6] Molekulárně-fylogenetická studie Lovette & Bermingham (2002) dospěla k závěrům, že zatímco většina tradičně uznávaných rodů lesňáčkovitých tvořila dobře podporované monofylum, rody Teretistris, Microligea, Zeledonia, Icteria, Granatellus a Xenoligea vystupovaly mimo tento klad.[7] Současný systém je většinou řadí do jiných příbuzných čeledí, často monotypických.[8]
První podrobnou molekulárně-fylogenetickou studii, jež by se zabývala vnitřní systematikou takto „okleštěných“ lesňáčkovitých, vypracovali Lovette & kol. (2010). Na základě ní vyšlo najevo, že řada tradičně uznávaných rodů lesňáčků neplní požadavek na monofyletismus taxonů,[9] což vedlo k návazným taxonomickým revizím. Následující abecední seznam rodů je vypracován podle IOC World Bird List a je aktuální k červnu 2024[1]:
- Basileuterus Cabanis, 1849
- Cardellina Du Bus de Gisignies, 1849
- Catharopeza Sclater, PL, 1880
- Geothlypis Cabanis, 1847
- Helmitheros Rafinesque, 1819
- Leiothlypis Sangster, 2008
- Leucopeza Sclater, PL, 1876
- Limnothlypis Stone, 1914
- Mniotilta Vieillot, 1816
- Myioborus Baird, SF, 1865
- Myiothlypis Cabanis, 1851
- Oporornis Baird, SF, 1858
- Oreothlypis Ridgway, 1884
- Parkesia Sangster, 2008
- Protonotaria Baird, SF, 1858
- Seiurus Swainson, 1827
- Setophaga Swainson, 1827
- Vermivora Swainson, 1827
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku New World warbler na anglické Wikipedii.
- ↑ a b New World warblers, mitrospingid tanagers – IOC World Bird List, v14.1. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ AERC WPlist July 2010 - Families Voous sequence version 2.0 (pdf version) (anglicky)
- ↑ Twenty-Second Supplement to the American Ornithologists' Union Check-List of North American Birds. The Auk. 1947-07, roč. 64, čís. 3, s. 445–452. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. DOI 10.2307/4080390.
- ↑ SIBLEY, C. G.; MONROE, B. L. Distribution and Taxonomy of Birds of the World. New Haven: Yale University Press, 1990. Dostupné online. S. 728.
- ↑ DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Weavers to New World Warblers. Barcelona: Lynx Editions, 2010. (Handbook of the Birds of the World; sv. 15). ISBN 978-84-96553-68-2. S. 666. (anglicky)
- ↑ GROTH, Jeff G. Molecular Phylogenetics of Finches and Sparrows: Consequences of Character State Removal in CytochromebSequences. Molecular Phylogenetics and Evolution. 1998-12, roč. 10, čís. 3, s. 377–390. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1006/mpev.1998.0540.
- ↑ LOVETTE, I. J.; BERMINGHAM, E. What is a Wood-Warbler? Molecular Characterization of a Monophyletic Parulidae. The Auk. 2002-07-01, roč. 119, čís. 3, s. 695–714. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. ISSN 1938-4254. DOI 10.1093/auk/119.3.695. (anglicky)
- ↑ BARKER, F. Keith; BURNS, Kevin J.; KLICKA, John. Going to Extremes: Contrasting Rates of Diversification in a Recent Radiation of New World Passerine Birds. Systematic Biology. 2013-03-01, roč. 62, čís. 2, s. 298–320. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/sys094. (anglicky)
- ↑ LOVETTE, Irby J.; PÉREZ-EMÁN, Jorge L.; SULLIVAN, John P. A comprehensive multilocus phylogeny for the wood-warblers and a revised classification of the Parulidae (Aves). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2010-11-01, roč. 57, čís. 2, s. 753–770. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2010.07.018.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lesňáčkovití na Wikimedia Commons 
Taxon Parulidae ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Lesňáčkovití |
