Lethrus

Lethrus
Lethrus cephalotes
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	brouci (Coleoptera)
Podřád	všežraví (Polyphaga)
Infrařád	Scarabaeiformia
Nadčeleď	Scarabaeoidea
Čeleď	chrobákovití (Geotrupidae)
Rod	Lethrus Scopoli, 1777
Druh vyhynulý v ČR
chrobák révový (Lethrus apterus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lethrus je rod brouků z čeledi chrobákovitých, ve které je řazen do podčeledi Lethrinae. Zástupci jsou relativně velcí, robustní, nelétaví (apterní), mají nápadně silná kusadla a živí se rostlinnou potravou.

Rozšíření

Chrobáci tohoto rodu žijí v rozsáhlém, ale disjunktním areálu, který je rozdělen do tří částí. Západní část se rozkládá v jihozápadní Evropě a v Malé Asii, centrální se nachází ve Střední Asii (kde žije největší počet druhů) a východní část leží v Mongolsku a blízkém okolí.

Výskyt

Vyskytují se obvykle v koloniích na místech s půdou částečně zbavenou rostlinného krytu. Vybírají si teplé, jižně orientované a převážně svažité terény, které nebývají zaplavovány vodou. Žijí samostatně v noře hluboké 5 až 15 cm. Protože nelétají, mají jen omezenou možnost šířit se na jiná místa.

Popis

Černě zbarvení chrobáci s velkými kusadly jsou obvykle velcí 15 až 25 mm a mají srostlé krovky. U rodu Lethrus se projevuje pohlavní dimorfismus: samci převážné většiny druhů mají na spodní straně dolní čelisti (mandibuly) zřetelné výrůstky; výrůstky jednotlivých druhů se liší. Samice výrůstky nemají a jsou u většiny druhů na první pohled stejné.

Brouci rodu Lethrus se na rozdíl od ostatních chrobáků neživí trusem nýbrž rostlinami. Potravu hledají v blízkosti nory. Vybírají si převážně mladé listy a květy, které ukusují. Lezou také po rostlinách do výšky (až 80 cm), ukusují kousky listů a shazují je na zem; pak je postupně odvlékají pozpátku do nory. Nejsou příliš vybíraví, bylo shledáno přes 100 druhů rostlin, kterými se živí.

Rozmnožování

Brzy na jaře, v březnu až počátkem května, vylézají po přezimování mladí dospělci z půdy na povrch a hloubí obytné nory. V období páření vyhledávají samci nory obývané samicemi a lezou k nim. Pokud se samec snaží dostat do nory, kterou již obsadil jiný samec, dochází k souboji. V noře dojde k páření a pak brouci společně noru prodlužují do hloubky (až 1 m). V noře budují pět až jedenáct postranních buněk, do kterých samice naklade po jednom vajíčku. Hloubka i počet buněk závisí na typu a poddajnosti zeminy. Vyhrabanou zeminu vrší brouci vedle vstupního otvoru nory. Buňky zaplní čerstvými rostlinami (k naplnění jedné buňky musejí vykonat asi 50 cest s potravou) a zeminou je utěsní. V zimě dospělci hynou; ojediněle se jedinec dožije další sezóny.

Larva se z vajíčka vylíhne do dvou týdnů. Po spotřebování vaječného obalu se živí rostlinami připravenými rodiči. Přibližně během měsíce se třikrát svléká. V posledním instaru si zhotoví kokon z  výměšků a zeminy. Stadium kukly trvá asi tři měsíce. Imago přezimuje v kokonu.

Taxonomie

Rod Lethrus je tvořen asi 120 druhy a je považován za jediný rod v nelétavé podčeledi Lethrinae. Hlavními rozlišovacími znaky mezi jednotlivými druhy jsou tvar mandibuly a jejích výrůstků, pronotum a genitálie samců.

Rod se obvykle dělí do devíti podrodů:

• Abrognathus Jakovlev, 1890
• Ceratodirus Fischer von Waldheim, 1845
• Furcilethrus Nikolayev, 1968
• Heteroplistodus Jakovlev, 1890
• Lethrus Scopoli, 1777
• Mesolethrus Nikolajev, 2003
• Neolethrus Nikolaev, 1987
• Paralethrus Nikolajev, 2003
• Scelolethrus Semenov, 1892

Význam

Pokud se brouci rodu Lethrus silně rozmnoží na polích, vinicích nebo v zahradách, působí na plodinách škody – odštipují mladé lístky i květy – a bývají hubeni. Počátkem 20. století žil v  České republice chrobák révový (Lethrus apterus), který je v současnosti v ČR považován za vyhynulý druh.^[1][2][3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lethrus na Wikimedia Commons