| Letiště Raná | |
|---|---|
 Letiště od kopce Raná | |
| Základní informace | |
| Stát | Česko Česko |
| Nejbližší město | Louny (10 km) |
| Typ letiště | vnitrostátní |
| Provozovatel | Aeroklub Raná |
| Otevření | 1932 |
| Kód letiště ICAO | LKRA |
| Souřadnice | 50°24′14″ s. š., 13°45′7″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Web | aeroklubrana.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letiště Raná se nachází poblíž obce Raná, přibližně 10 kilometrů od města Louny a asi 20 kilometrů od města Most. Bylo založeno roku 1932 a pro své mimořádné přírodní podmínky se od začátku využívalo především k plachtění. V roce 2017 ho vlastní Aeroklub Raná a kromě plachtění je využíváno i k letům RC modelů. Dráha je travnatá.
Počátky leteckého sportu
Počátky leteckého sportu na Rané spadají do roku 1932, kdy členové studentského leteckého spolku Německé techniky v Praze "Akaflieg Prag" hledali o jarních prázdninách výhodný plachtařský terén a objevili holý hřbet se třemi vrcholky, dlouhý téměř 1,5 km, pozvolna vystupující z nížiny.
2. září roku 1932 začala historie plachtění na Rané prvním několikaminutovým letem. Již 13. listopadu se instruktor Erwin Primavesi udržel ve vzduchu dvě hodiny a 25 minut. Dosažený sportovní výkon byl zveřejněn v několika novinách a i pražský rozhlas přinesl senzační hlášení. Pod vedením mladého plachtařského instruktora Masarykovy letecké ligy (MLL) z Prahy začali s létáním na Rané také budoucí letci z Loun.
Konal se zde první a druhý národní plachtařský závod. Ústřední plachtařská škola zde v letech 1933–1938 vyškolila převážnou většinu svých plachtařů pilotů-instruktorů[1]. Příznivý plachtařský terén nebyl využíván jen členy MLL a Akaflieg. Své pravidelné letní tábory zde měly i skupiny ČOS (Sokola) a Německého leteckého svazu v ČSR.
Ačkoli mezi německými a českými plachtaři fungovala na Rané dobrá spolupráce[1], v době vyhrocování národnostního napětí těsně před válkou byl i tento terén záminkou k třenicím. Sudetští poslanci Gustav Obrlik a Franz May si v lednu 1937 v parlamentu stěžovali, že se německým spolkům „trýznivě omezuje plachtění na Ranské hoře“. Ministerstvo vnitra v odpovědi na interpelaci poukázalo na rovné podmínky a stížnost zamítlo jako nedůvodnou[2].
Svobodné létání na Rané skončilo v říjnu 1938, kdy byly Sudety okupovány. Se začátkem války se z Rané stalo německé školící středisko pro piloty kluzáků Luftwaffe. Během válečných let docházelo postupně ke změnám v technikách startů. Od „vystřelování“ kluzáků gumovým lanem ze svahů začaly převládat starty z rovných letišť pomocí navijáků[3].
Po roce 1945 se stala Raná vyhledávaným centrem plachtařské mládeže z celé republiky. Zemská plachtařská škola zde vyškolila 962 pilotů, kteří zde v roce 1946 provedli dnes nepředstavitelných 41 367 startů. Dnešní sportovní letiště vybudovali lounští plachtaři brigádně. Pro tuto slavnou a průkopnickou minulost nazvali plachtaři Ranou u Loun kolébkou českého a československého plachtění.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Hans Schütz, Letiště Raná u Loun 1932–1938, časopis Aerokurier 3/1992, dostupné on-line: http://www.lkra.cz/aeroklub/historie.html Archivováno 22. 8. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ Dokumenty digitalizované parlamentní knihovny, Poslanecká sněmovna N.S.R.Č., 1937, IV. volební období, 4. zasedání, 786, bod II. dostupné on-line: http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0786_01.htm
- ↑ JIŘÍ HORÁK, Historie slánského letectví, SLÁNSKÝ OBZOR, ROČENKA SPOLEČNOSTI PATRIA, VLASTIVĚDNÉHO MUZEAVE SLANÉM, ROČNÍK 4, Slaný 1996, dostupné on-line:http://www.slanskyobzor.cz/n/obzor_04.pdf
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Raná na Wikimedia Commons - Stránky aeroklubu Raná
- Historie letiště
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Letiště_Raná |
