Leukotrieny jsou rodina eikosanoidních prozánětlivých mediátorů produkovaných v leukocytech oxidací kyseliny arachidonové a esenciální mastné kyseliny eikosapentaenové (EPA) pomocí enzymu arachidonát-5-lipoxygenázy.[1][2][3]
Leukotrieny užívají lipidovou signalizaci pro přenesení informace do buněk, které je sami produkují (autokrinní) anebo na sousední buňky (parakrinní signalizace) pro regulaci imunitní odpovědi. Produkce leukotrienů je obvykle doprovázena produkcí histaminu a prostaglandinů, které slouží zároveň jako prozánětlivé mediátory.
Jednou z jejich rolí (konkrétně, leukotrienu D4) je vyvolat kontrakce v hladkém svalstvu podél bronchiolů; jejich nadprodukce je pak hlavní příčinou zánětu u astmatu a alergické rýmy.[4] Antagonisté leukotrienů jsou používány k léčbě těchto onemocnění tím, že inhibují produkci nebo aktivitu leukotrienů.[5]
Historie a pojmenování
Název leukotrien zavedl švédský biochemik Bengt Samuelsson v roce 1979 a pochází ze slova leukocyt a trien (tři konjugované dvojné vazby). Leukotrien C, "látka stimulující hladkou svalovinu s pomalou reakcí" (SRS) byl původně dokonce popsán mezi lety 1938 a 1940 Feldbergem a Kellawayem.[6][7][8] Tito vědci izolovali SRS z plicní tkáně po delším období po expozici hadím jedem a histaminem.
Leukotrieny jsou komerčně dostupné k výzkumu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leukotriene na anglické Wikipedii.
- ↑ LOICK, H.; THEISSEN, J. Die Eicosanoide als Mediatoren beim ARDS. AINS. 1994, s. 3–9. DOI 10.1055/s-2007-996677. PMID 8142566. (German) Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ SALMON, John A; HIGGS, Gerald A. Prostaglandins and leukotrienes as inflammatory mediators. British Medical Bulletin. 1987, s. 285–96. Dostupné online. PMID 2825898. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ O'BYRNE, Paul M.; ISRAEL, Elliot; DRAZEN, Jeffrey M. Antileukotrienes in the treatment of asthma. Annals of Internal Medicine. 1997, s. 472–80. DOI 10.7326/0003-4819-127-6-199709150-00009. PMID 9313005. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-7167-7108-1.
- ↑ Scott JP, Peters-Golden M. Antileukotriene agents for the treatment of lung disease. Am. J. Respir. Crit. Care Med.. September 2018, s. 538–544. DOI 10.1164/rccm.201301-0023PP. PMID 23822826. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ FELDBERG, W.; KELLAWAY, C. H. Liberation of histamine and formation of lysocithin-like substances by cobra venom. The Journal of Physiology. 1938, s. 187–226. DOI 10.1113/jphysiol.1938.sp003674. PMID 16995038. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ FELDBERG, W.; HOLDEN, H. F.; KELLAWAY, C. H. The formation of lysocithin and of a muscle-stimulating substance by snake venoms. The Journal of Physiology. 1938, s. 232–48. DOI 10.1113/jphysiol.1938.sp003676. PMID 16995040. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ KELLAWAY, C. H.; TRETHEWIE, E. R. The Liberation of a Slow‐Reacting Smooth Muscle‐Stimulating Substance in Anaphylaxis. Quarterly Journal of Experimental Physiology and Cognate Medical Sciences. 1940, s. 121–45. DOI 10.1113/expphysiol.1940.sp000825. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leukotrieny na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Leukotrieny |
