| Libuše Jarcovjáková | |
|---|---|
.jpg) Libuše Jarcovjáková (2023) | |
| Narození | 5. května 1952 (72 let) Praha Československo  Československo |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
| Povolání | fotografka, učitelka, malířka a grafička |
| Rodiče | Vladimír Jarcovják Marie Jančová |
| Ocenění | Osobnost české fotografie (2017) |
| Webová stránka | jarcovjakova |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Libuše Jarcovjáková (* 5. května 1952 Praha) je současná česká fotografka a fotografická pedagožka. Dříve vyučovala fotografii na Vyšší odborné škole grafické[1] v Hellichově ulici v Praze. Dnes působí jako vedoucí ateliéru fotografie Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2018 jí Asociace profesionálních fotografů České republiky udělila cenu Osobnost české fotografie za rok 2017.[2]
Život a dílo
Narodila se 5. května 1952 v Praze v umělecké rodině. Jejím otcem je malíř, grafik a restaurátor Vladimír Jarcovják (17. března 1924 Zlín[3]– 19. března 2007 Praha) a matkou vystudovaná malířka Marie Jančová (zemřela 17. září 2012 [4]). Dětství strávila v Praze v Ostrovní ulici.
Od poloviny 60. let začala fotografovat pod vlivem kamarádky a brněnské spolužačky své matky – Ester Krumbachové. V té době (1967–1972) vystudovala fotografii na tehdejší Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze. Poté učinila několik neúspěšných pokusů o přijetí na Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění v Praze a obor teorie kultury na univerzitě v Olomouci. Po nepřijetí pracovala v letech 1972–1976 jako dělnice v hlubotiskové tiskárně Svoboda na pražském Smíchově (zde na nočních směnách vytvořila svůj první dokumentární soubor) a jako fotografka tělovýchovného oddílu. V roce 1976 byla na třetí pokus přijata ke studiu fotografie na FAMU, kde studovala v letech 1977–1982.
Ve 2. polovině 70. let a 1. polovině 80. let dlouhodobě dokumentovala romskou a vietnamskou komunitu v Československu a také dění v pražských klubech (T-Klub a "U Voka"), zaměřených na homosexuální menšinu. Tato zkušenost jí pomohla k ujasnění vlastní bisexuální orientace. V polovině 80. let podnikla první fotografickou cestu do Japonska, kam se ještě později vrátila (1986, 1999). Po návratu jí režim zabavil pas kvůli přetažení krátké délky pobytu a proto se rozhodla emigrovat. S pomocí fingovaného sňatku se v roce 1985 legálně vystěhovala do Západního Berlína, kde strávila dalších pět let v turecké čtvrti Kreuzberg. Po krušných začátcích se uchytila jako pokojská v luxusním hotelu InterContinental a dále příležitostně fotografovala.
Hned v roce 1990 se vrátila do Česka, od roku 1992 začala učit fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Praze, pořádala workshopy a věnovala se vlastní tvorbě.[5] Zejména po roce 2000 uspořádala řadu samostatných výstav – k nejvýznamnějším patří prezentace v New Yorku (2015), Berlíně (2018) a na fotofestivalu v Arles (2019).[6] Tamtéž byla představena její monografická publikace Evokativ, která se dostala do užšího výběru na Paris Photo–Aperture Foundation PhotoBook Awards 2019 v kategorii Fotokniha roku.[7]
Dnes pedagogicky působí jako vedoucí ateliéru fotografie Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.
Výstavy
|
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
- Libuše Jarcovjáková: S kůží na trh. Kabinet fotografie Kladenského zámku, Kladno, vernisáž 27. září 2023[8]
Publikace
|
|
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
- JARCOVJÁKOVÁ, Libuše; BARONOVÁ, Barbora; FIŠEROVÁ, Lucia L. Černé roky : 1971-1987. Praha: Wo-men, 2016. 461 s. ISBN 978-80-905239-6-8. Publikace obdržela v roce 2017 2. cenu na Vienna Photo Book Festival.[9]
- JARCOVJÁKOVÁ, Libuše. Evokativ. Překlad Phil Jones. Prague: Untitled, 2019. cca 160 s. ISBN 978-80-907568-0-9. (anglicky)
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.graficka-praha.cz [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-06.
- ↑ VOCELKA, Tomáš. Osobností české fotografie se stala Libuše Jarcovjáková, žena, která fotí život bez příkras. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-03-28 [cit. 2008-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Jarcovják - osobní stránky umělce [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.
- ↑ L. Jarcovjáková - text k souboru fotografií "Mum" [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Paměť národa - Libuše Jarcovjáková [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Libuše Jarcovjáková - CV [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Evokativ - nakladatelství Un-titled [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-01.
- ↑ Libuše Jarcovjáková. www.kladenskyzamek.cz [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Černé roky. www.by-wo-men.com [online]. nakladatelství wo-men [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libuše Jarcovjáková na Wikimedia Commons - Oficiální stránky autorky
- Libuše Jarcovjáková v informačním systému abART
- Publikace Libuše Jarcovjákové na stránkách nakladatelství Untitled
- Petr Vilgus: Odkud jsem? Z Evropy; Digiarena.cz, rozhovor z roku 2008
- Fotografie autorky
- Neprověřeným vstup zakázán. Jarcovjáková ukazuje, jak žila homosexuální menšina v socialismu [online]. ČT24, rev. 2019-08-10 [cit. 2020-03-29]. Dostupné online.
|
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Libuše_Jarcovjáková |
