Lidské tělo je označení pro veškerou hmotu, která tvoří člověka. Je tvořeno mnoha různými druhy buněk, které společně tvoří tkáně a následně orgánové soustavy. Ty společně zajišťují stále vnitřní prostředí a životaschopnost člověka.
Funkce jednotlivých orgánových soustav jsou úzce propojeny a navzájem se ve svých funkcích doplňují. Jako podpůrná jednotka slouží kostra člověka, která primárně společně se svaly zajišťuje oporu a pohyblivost celého organismu. Živiny tělo přijímá, štěpí a vylučuje v trávicí soustavě. Přebytečné látky jsou také z těla odstraňovány vylučovací soustavou. Reprodukci zajišťuje rozmnožovací soustava. Interakce s okolím jsou rozlišovány pomocí smyslové soustavy, která následně vysílá informace periferním nervovým systémem k centrální nervové soustavě, kde jsou nakonec zpracovány. Na řízení celého organismu se také podílí endokrinní soustava. Tělo je chráněno proti vnějším vlivům lymfatickým a imunitním systémem. Za přenos živin, hormonů a dalších látek zodpovídá oběhový systém.
Lidské tělo můžeme dělit na několik částí nebo krajin. Toto dělení se využívá především v anatomii nebo chirurgických oborech.
Stavba
Hlava (caput)
Hlava slouží jako řídící centrum lidského těla, ve kterém se nachází většinová část centrální nervové soustavy – mozek, a většina smyslových orgánů vyjma hmatu, který je nerovnoměrně rozprostřen po celém těle. Tvar hlavy je určen především tvrdou lebkou, která ochraňuje mozek a ostatní orgány v hlavě uložené.
Na hlavě se ze předu nacházejí dvě oči sloužící jako zrakový orgán, nos jako čichový orgán, ústa pro přijímání potravy a druhotně i ke komunikaci, po stranách jsou uši sloužící jako sluchový orgán.
V přední části hlavy, obličeji, se nachází také mimické svalstvo umožňující lidem neverbální komunikaci.
Trup (truncus)
Za základ trupu se dá považovat soustava kostí a jejich spojení zvaná páteř, prostupující od hlavy až téměř k dolním končetinám, jenž je tvořena obratli a která umožňuje člověku vzpřímenou chůzi. Vnitřní orgány jsou chráněny hrudním košem tvořeným ze žeber a kosti hrudní (sternum), ve kterém se nacházejí hlavně srdce a plíce. Část dalších orgánů se nachází v dutině břišní.
V trupu se vyjma mozku nacházejí všechny důležité orgány, bez kterých není člověk schopen déle žít. Žebra dělíme na sedm párů pravých (costae verae), tři páry nepravých (costae spurie) a dvě volná (costae libirae).
Končetiny
Dělí se na horní a dolní končetiny, i když svojí stavbou jsou si velmi podobné. Jedná se o párové orgány, které jsou určeny k interakci s okolím.
Horní končetiny slouží pro manipulaci s předměty v okolí a proto jsou zakončeny rukama, které jsou schopny uchopit předmět a následně ho přemísťovat. Běžně se horním končetinám říká paže, ale anatomicky tento výraz označuje pouze část mezi ramenním kloubem a loktem. Této části se také říká nadloktí. Horní končetina se skládá z ramenního kloubu, paže, loktu, předloktí a ruky. Ruka se skládá ze zápěstí, dlaně a pěti prstů, přičemž čtyři prsty jsou v opozici vůči palci. Opozice umožňuje úchop předmětů.
Dolní končetiny se nazývají nohy a jsou uzpůsobeny k tomu, aby umožňovaly člověku pohyb po zemi. Díky vzpřímené chůzi je člověk odkázán nést veškerou svoji váhu na dolních končetinách, což se projevilo na jejich stavbě. Dolní končetina se skládá z kyčelního kloubu, stehna, kolene, bérce, kotníků, hlezna, nártu, chodidla a prstců. Prstců je pět a žádný není v opozici.
Lidské tělo v číslech
- Tělo dospělého člověka je složeno asi z 206 kostí (tělo novorozence z asi 305 kostí)
- asi 639 svalů
- 16 % hmotnosti připadá na kůži
- 40 % na svaly
- 25 % na kosti
- 2 % na mozek
Lidské tělo se skládá z chemických prvků: vodíku, kyslíku, uhlíku, vápníku a fosforu.[1] Tyto prvky jsou součástí trilionů buněk a nebuněčných tkání těla.
Tělo dospělého muže obsahuje asi 60 % tělní tekutiny, což je asi 42 litrů vody. Tělní tekutiny tvoří asi 19 litrů extracelulární tekutiny, zahrnující asi 3,2 litru krevní plazmy a asi 8,4 litru intersticiální tekutiny a kolem 23 litrů tekutin uvnitř buněk.[2] Obsah, kyselost a složení vody uvnitř a vně buněk je tělem pečlivě kontrolováno a udržováno. Hlavními elektrolyty v tělní tekutině mimo buňky jsou sodík a chloridy, zatímco v buňkách je to draslík a fosfáty.[3]
Všechny krevní cévy v lidském těle měří dohromady cca 96 000 kilometrů.[zdroj?]
Odkazy
Reference
- ↑ Chemical Composition of the Human Body [online]. About education [cit. 2016-09-02]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Fluid Physiology [online]. [cit. 2016-09-02]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Boitano, Scott; Brooks, Heddwen L.; Barman, Susan M.; Barrett, Kim E. (2016). Ganong's Review of Medical Physiology. ISBN 978-0-07-182510-8.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lidské tělo na Wikimedia Commons 
Téma Tělo ve Wikicitátech
Slovníkové heslo tělo ve Wikislovníku- Příloha Lidské tělo (čeština) ve Wikislovníku
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Lidské_tělo |
