Liman (pevnost)

Liman
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pevnost Liman (turecky Liman Kalesi, doslova česky Přístavní pevnost, též známý jako turecky Ağa Limanı/Ak Limanı, tj. bílá pevnost) je pozůstatek středověké pevnosti/hradu na jižním (středozemním) pobřeží Turecka. Hrad se nachází v blízkosti města Silifke (v historické Kilíkii).

Poloha

Hrad se nachází v Silifském okresu v turecké provincii Mersin asi šest kilometrů jihozápadně od Taşucu a 15 kilometrů jihozápadně od regionálního centra, zmíněného města Silifke. Stojí na ostrohu v taşuckém zálivu. Ten představoval pro hrad přirozený přístav. Nedaleko od pevnosti se také nacházelo byzantské město Mylai. Západně od poloostrova, na kterém pevnost stojí, vede silnice D-400, která spojuje všechna sídla na pobřeží Středozemního moře v této části Turecka. Hrad není přístupný, je součástí vojenského areálu.

Struktura

Pevnostní komplex nepravidelný půdorys ve tvaru osmiúhelníku o průměru zhruba 120 metrů ve směru od severu k jihu a 70 metrů ve směru od západu k východu. Jeho součástí je donjon na severní straně, pevnost má celkem dvě velká nádvoří (v severní části první a v jižní části druhé). Oddělena jsou zdí ve směru západ-východ. Donjon je nejstarší částí stavby. Původně dvoupatrová věž byla poté o jedno patro ještě navýšena (skutečnost dokládá zazděné cimbuří).

Hlavní vstupní brána se do současnosti nedochovala a pouze se předpokládá, kde mohla stát. Zdi z jižní strany dosahují tloušťky až 3,1 metru a jižní část pevnosti se mohla bránit samostatně. Zdi byly zbudovány z vápence. Jižní nádvoří bylo z hlediska rozlohy menší, než severní.

U západo-východní zdi se také na západní straně nachází původní mešita. Pod ní byla umístěna cisterna.

Historie

Samotný hrad vznikl nejspíše někdy po dobytí této oblasti Turky. Podle závěrů návštěvy Friedricha Hilda a Hansgerda Hellenkempera, kteří procestovali Kilikii v 70. a 80. letech 20. století, je stavba datována do období po příchodu Turků. Pevnost nebyla postavena pro boj s děly; otvory pro děla byly později vybourány ve zdech. Vzniknout mohla okolo roku 1471.

V 17. století byla pevnost označována jako středobod pirátských aktivit na středomořském pobřeží dnešní Anatolie. V roce 1613 nechal toskánský vévoda Cosimo II. vyslat několik válečných lodí pro osvobození rukojmích, kteří sem byli piráty uneseni. V areálu se nacházelo několik nuzných (zřejmě pirátských) chat.^[1] Evliya Çelebi, známý turecký cestovatel 17. století limanskou pevnost rovněž navštívil a zapsal si, že se jednalo o benátskou pevnost, kterou později Osmané přebudovali a která fungovala do jisté míry jako malé město. Žít zde měli údajně do velké míry Kypřané.

V roce 1812 si poznamenal Francis Beaufort záliv a hrad jako Silifský záliv podle nedalekého města Silifke.

V letech 1896 navštívili lokalitu němečtí archeologové Rudolf Heberdey a Adolf Wilhelm.

Od roku 1994 je pevnost evidována v Turecku jako archeologické naleziště prvního stupně. Základna NATO byla v blízkosti hradu zřízena v souvislosti s válkou v Iráku. Diskutuje se možnost znovuotevření zříceniny.^[2]

Literatura

• Halil Sözlü: Mersin’de Bir Osmanlı Kalesi: Liman (Ak) Kale (turecky)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liman Kalesi na německé Wikipedii.

Autoritní data	VIAF: 373144782730430425317