| Liptovská Osada | |
|---|---|
 římskokatolický kostel, Liptovská Osada | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°57′3″ s. š., 19°15′45″ v. d. |
| Nadmořská výška | 609 m n. m. |
| Stát | Slovensko Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Ružomberok |
| Tradiční region | Liptov |
  Liptovská Osada | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 50,2 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 632 (31.12.2017) |
| Hustota zalidnění | 32,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Róbert Kuzma[2] |
| Vznik | 1288 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 044 |
| PSČ | 034 73 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | RK |
| NUTS | 510637 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liptovská Osada je obec na Slovensku v okrese Ružomberok v Žilinském kraji.
Popis
Území obce bylo osídleno již na přelomu 11. a 12. století. Tehdy zde vznikla benediktinského poustevna (zmiňovaná jako Gothal, boží domky), kolem níž postupně vyrostla osada. První písemná zmínka o ní se datuje roku 1288. Další písemná zmínka týkající se území dnešní Liptovské Osady je z roku 1340, v listině Karla Roberta I., v níž určoval katastr Ružomberka až po poustevnu nacházející se na soutoku řeky Lúžňanky a Revúce. Obec se postupně vyvíjela tak, že roku 1649 zde byl postaven dřevěný kostel. Církevně patřila osada pod Ružomberok, ale v roce 1752 se osamostatnila s filiálkami Revúce a Lúžna. V 18. století byla v Liptovské Osade zřízena stálá stanice císařsko-královské pošty s dostavníkovou dopravou, která určila i obecní znak. V roce 1908 byla postavena úzkorozchodná železnice na trase Ružomberok - Liptovská Osada - Korytnica, místními obyvateli přezdívaná Korytnička. V roce 1926 v obci vznikla Československá církev husitská a byl postaven jediný kostel této církve na území Slovenska. Během 2. světové války zde byla shozena první paradesantní skupina na Slovensku kapitána Veličky. Obec se zapojila do Slovenského národního povstání a v obci bylo velitelství 6. taktické skupiny, pod vedením kapitána (později generála) Vesela.
Administrativní součástí obce je i osada Korytnica–kúpele. V obci působil Jozef Cehuľa, básník a skladatel duchovních písní.
V katastrálním území obce je chráněné území Revúca, které představuje zachovalou podhorskou říčku s chráněnou flórou a faunou.
Rodáci
- Prof. Ing. Ján Kavan, CSc., architekt
- Prof. PaedDr. Jozef Schubert, CSc. vysokoškolský pedagog
- Ing. arch. Bohuslav Pernecký, malíř a architekt
- Prof. RNDr. Emil Rajčan, DrSc., vysokoškolský pedagog
- Doc. RNDr. Emil Šípka, Csc., vysokoškolský pedagog, genealog, kronikář obce
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liptovská Osada na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 937 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2015-01-31]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky)
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Róbert Kuzma je v seznamu. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liptovská Osada na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Letecké video - Liptovská Osada z neba - YouTube
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Liptovská_Osada |
