| Litoměřice | |
|---|---|
 Palác z přestavby Karla IV. | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1. polovina 14. století |
| Stavebník | Přemysl Otakar II. |
| Další majitelé | čeští králové, město Litoměřice |
| Současný majitel | město Litoměrice |
| Poloha | |
| Adresa | Litoměřice, Česko Česko |
| Ulice | Na Valech |
| Souřadnice | 50°32′12,12″ s. š., 14°7′48″ v. d. |
  Litoměřice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14183/5-1746 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Litoměřický hrad (též Hrádek) je bývalý gotický královský hrad v severozápadní části městského jádra Litoměřic a byl součástí městských hradeb. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Ve druhé polovině 14. století hrad prošel vrcholně středověkou přestavbou. V 19. století byl dochovaný hradní palác ze 14. století přestavěn na pivovar a obestavěn parazitní zástavbou, takže hrad dlouhodobě zůstával mimo zájem historiků. Proto se až do roku 1971 o existenci pozůstatků hradu nevědělo téměř nic.[2] Situaci změnil až stavebně historický průzkum Jana Muka z roku 1971.[3] Do současnosti se z hradu dochoval palác s částí severní strany, západní strana hradu a zbytky tří věží, jedné čtvercové a dvou okrouhlých.[4]
Historie
Nejstarší hradiště v Litoměřicích se v raném středověku v době vlády prvních Přemyslovců nacházelo na Dómském pahorku resp. na Dómském vrchu. Nejstarší litoměřický hrad stál v místech, kde se dnes nachází areál Litoměřického biskupství s katedrálou sv. Štěpána. Jeho rozvoj skončil někdy ve 13. století.[5]
Nový středověký hrad vznikl za vlády Jana Lucemburského v první polovině 14. století. Nenacházel se na Dómském návrší, ale na severozápadním nároží města.[4] Neobvyklá byla poloha hradu před hradbami města a i to, že jeho hospodářský dvůr se nacházel mezi městem a hradem. První písemná zmínka o něm pochází ze 7. května 1359. Císař Karel IV. vydal Litoměřickou listinu, kterou povolil vysázení vinohradů na Radobýlu, přičemž desátek z vína měl být odveden v jeho hradu (uff unser haus zu Leutmericz).[3]
V době vlády Karla IV. se město výrazně rozšířilo a byly přebudovány jeho hradby. Tehdy se hrad stal součástí městského opevnění.[6] Za panování Václava IV. držitel hradu Kunát Kaplíř ze Sulejovic vystavěl mohutný palác, který byl vysunut před linii hradby a zaplnil hradní příkop.[7] Kunát Kaplíř hrad držel deset let a poté jím disponoval Václav IV., který roku 1397 dal do držení měšťanů hospodářský dvůr před hradem. Na počátku husitských válek hrad několikrát využil Zikmund Lucemburský. Po přestupu města k husitství v něm sídlil hejtman Hynek Kolštejnský z Valdeka.[8]
V pohusitské době byl hrad zpustlý a roku 1499 jej Vladislav Jagellonský daroval městu. Město jej využívalo k hospodářským účelům jako sýpku, sklad vína a byty úředníků. V roce 1655 hrad vyhořel. V roce 1767 do něj byl přenesen Litoměřický pivovar a byl pro tento účel přestavěn.[8]
Od 80. let 20. století jsou zbytky někdejšího hradu (část věže a jeden hradní palác) postupně rekonstruovány pro kulturní a společenské účely.
Stavební podoba
Hrad svou podobou navazoval na tradici přemyslovských městských hradů a typově kombinoval prvky francouzského a středoevropského kastelu. Čelo hradu s dvojicí válcových věží nalezneme například na hradech Kotnov, Vlašim, nebo Zvířetice. Mimořádná je pozice hradu před městskými hradbami a existence předhradí mezi hradem a městem. Hradní areál byl do nároží města integrován až po rozšíření městských hradeb ve druhé polovině 14. století. Tehdy získal obvyklou podobu městského hradu.[6]
Dle historických rekonstrukcí měl hrad hradní areál půdorys nepravidelného lichoběžníku o rozměrech přibližně 60 x 75 metrů. V severozápadním a severovýchodním nároží hradu byly válcové věže, které měly průměr přibližně devět metrů a sílu zdiva přibližně tři metry.[4] Na jihozápadním nároží byly nalezeny pozůstatky podsklepené hranolové věže. Předpokládána je existence i čtvrté nárožní věže.[9] Věže byly spojeny hradbami. Západní stěna hradu se dochovala v celé své délce. Pravděpodobně k ní přiléhalo obytné křídlo, jehož podoba není známa. Část severní hradby se dochovala jako jižní nádvorní zeď paláce ze druhé poloviny 14. století. Není známa podoba jižní a východní hradby. Po celém obvodu byl hrad obehnán příkopem. Archeologické výzkumy nepotvrdily existenci parkánu.[9]
Městské hradby se původně nacházely na úrovni Okružní ulice.[9] V prostoru mezi hradem a městskými hradbami se s největší pravděpodobností nacházel hradní hospodářský dvůr. Hradním areálem vedla cesta v severojižním směru. Po rozšíření městských hradeb ve druhé polovině 14. století se tento hospodářský dvůr ocitl uvnitř města a časem byl zastavěn.[6] Protože nové městské opevnění bylo o dva metry vyšší, než původní hradba, došlo ke zvýšení hradebních zdí.[10] Hradní opevnění směrem k městu zaniklo pravděpodobně po roce 1499.[11]
Za vlády Václava IV. byl při severním okraji hradního jádra postaven mohutný gotický palác o délce 42,5 metru a šířce 18,5 metru. Palác vyplnil prostor mezi válcovými věžemi. Neobvyklé bylo jeho vysunutí před hradební zeď, takže přehradil hradní příkop. Jeho součástí byla i malá palácová kaple.[12] Zasvěcení kaple není známo.[10] Jižní stěna paláce vznikla integrací starší hradní zdi. Palác byl podsklepený a původně trojpodlažní, avšak jeho výškové členění se nezachovalo.[12] Palác byl přístupný z nádvoří hrotitým portálem.[13]
Při adaptaci na pivovar v 18. století byl palác zastřešen sedlovou střechou a přepatrován, čímž byly zničeny vnitřní konstrukce a značně byla poškozena i kaple.[13]
V 70. letech byla zahájena nepříliš citlivá rekonstrukce paláce, při které byly objeveny pozůstatky kaple.[14] V 80. letech 20. století byl palác zastřešen gotizující valbovou střechou, kterou navrhl J. Muk.[13] Na konci 80. let byla rekonstrukce přerušena.[14]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 124522 : Bývalý královský hrad. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ZÁRUBA, František. Litoměřický hrad. Časopis přátel starožitností. 2010, roč. 118, čís. 2, s. 1. Dostupné online. ISSN 1803-1382.
- ↑ a b Záruba, 2010, s. 2.
- ↑ a b c Záruba, 2010, s. 4.
- ↑ Záruba, 2010, s. 3.
- ↑ a b c Záruba, 2010, s. 6.
- ↑ Záruba, 2010, s. 14.
- ↑ a b Záruba, 2010, s. 15.
- ↑ a b c Záruba, 2010, s. 5.
- ↑ a b Záruba, 2010, s. 12.
- ↑ Záruba, 2010, s. 17.
- ↑ a b Záruba, 2010, s. 7.
- ↑ a b c Záruba, 2010, s. 8.
- ↑ a b Záruba, 2010, s. 11.
Literatura
- ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Litoměřice – hrad, s. 283–286.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Litoměřice, s. 341–342.
- KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Litoměřický hrad a jeho počátky. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 87–148.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Litoměřice hrad, s. 367–368.
- ZÁRUBA, František. Litoměřický hrad. Časopis přátel starožitností. 2010, roč. 118, čís. 2, s. 65–82. Dostupné online. ISSN 1803-1382.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litoměřice na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Litoměřice_(hrad) |
