Logický rámcový přístup (používá se zkratka z anglického názvu – LFA) je metodika projektového řízení, která řeší strategické plánování, přípravu, návrh, realizaci a vyhodnocení projektu.[1]
Vývoj metody
Historie
Základ metody vznikl v roce 1970 ve firmě Fry Consultants a byl vypracován Leonem J. Rosenbergem ve spolupráci s United States Agency for International development. Rosenberg následně založil společnost Practical Concepts Incorporated (PCI), která se zabývala rozvojem LFA a rozšířil její používání do 35 zemí.[1]
Současnost
Metoda je stále používána a rozvíjena mnoha organizacemi. Například společnost Team Technologies definovala kontrolní sadu otázek pro kontrolu kvality hotového logického rámce. V současnosti musí být každý projekt EU prezentován i pomocí jeho logického rámce.[2]
Logický rámec
Logický rámec (anglicky Logframe), v české literatuře označovaný též jako logická rámcová matice, nebo matice logických vazeb je forma zápisu (dokument) který sumarizuje výsledky analýzy udělané podle metodiky logického rámcového přístupu (LFA). Jedná se o velmi stručný a přehledný zápis projektového návrhu, jeho logických vazeb a základních parametrů. Projekt je tak popsán v dokumentu v rozsahu obvykle 1 až 2 strany A4.[1][3] Existuje několik variant zápisu, které se liší v některých podrobnostech. Způsob zápisu na následujícím obrázku zahrnuje například i negativní vymezení, které některé prameny neuvádí.
Popis matice
Princip vytváření
Pro správné vypracování popisu logického rámce je potřeba odpovědět na několik základních otázek. První otázkou je KDO?. Hledáme vlastníka, neboli zadavatele projektu. Musí to být zadavatel definovaný z pohledu tvůrce, který projekt realizuje. Další kroky a odpovědi musí být formulovány z tohoto pohledu a perspektivy.
Obecný záměr
Také přínosy projektu, celkový cíl (cíle) projektu, a další. Anglicky overall objective. Jedná se o záměr, často záměr na úrovni programu, nebo přímo strategický cíl organizace, k jehož naplnění projekt přispívá. Projekt může být jen jednou z více nutných podmínek naplnění tohoto záměru. Je vhodné aby bylo vyjádřeno jak má projekt k záměru přispět. Odpovídá se na otázku PROČ.
Bezprostřední cíl
Také specifický cíl',cíl,účel projektu. Anglicky purpose, specific objectives. Jde o formulaci byznys potřeby zadavatele. Zde se potkává požadavek zadavatele s výstupy projektu, jde o přímý užitek zadavatele z výsledků projektu. Odpovídá se také na otázku PROČ.
Výstupy
Anglicky results, nebo outputs. Jedná se obvykle o tzv. hmatatelné výsledky, produkty nebo služby dodávané projektem, byť může jít i o nehmotné dodávky. Odpovídá se na otázku CO.
Klíčové aktivity
Také aktivity, činnosti. Anglicky Activities. Jde o činnosti, které budou projektem prováděny. Odpovídá se na otázku JAK.
Zdroje a časový rámec
Pole vedle klíčových aktivit definují další dvě základní omezení projektu – zdroje (finanční, lidské, apod.) a základní termíny pro projekt.
Rizika a předpoklady
Tento sloupec začíná od spodu vnějšími podmínky, které jsou nutné pro projekt a pokračuje dalšími podmínkami a riziky které doplňují vertikální logiku matice od aktivit až k přispění k záměru projektu.
Vertikální logika matice
Modré šipky (viz obrázek výše) ukazují souvislosti a vertikální logiku v matici a způsob jejího správného čtení.
Příklad:
- Pokud stavební úřad povolí stavbu na mé zahradě (vnější vstupní podmínky)
- a budu stavět dům (klíčové aktivity)
- a ve stavebninách bude dostupný materiál (vnější podmínky)
- pak dům dostavím (výstupy)
- a dům bude zkolaudován (vnější podmínky)
- pak mohu bydlet ve svém domě (bezprostřední cíl)
- a pokud se nám nerozpadne rodina, a … (vnější podmínky)
- pak můžeme spokojeně žít (Obecný záměr)
Objektivně měřitelné indikátory
Též objektivně ověřitelné ukazatele. Jde o druhý sloupec matice v řádcích jedna až tři. Uvádí se konkrétní hodnoty a ukazatele pro měření vztažené k úrovni uvedené v prvním sloupci konkrétního řádku, tedy výstupů, bezprostředního cíle i obecných záměrů. Tedy odpovídáme na otázku Jak a co má být naměřeno z pohledu kvantity, kvality i času.
Zdroje ověření indikátorů
Doplňují výše uvedené indikátory o informaci odkud budou hodnoty čerpány. Respektive poskytují odpověď na to to jak budou získány informace pro měření, kým, kdy, za jaké období...
Horizontální logika
Směrem od prvního, další sloupce rozšiřují informace obsažené v předchozím sloupci.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Doležal,J., Máchal,P.,Lacko,B. a kol. : Projektový management podle IPMA, Grada Publishing Praha (2012) , ISBN 978-80-247-4275-5
- ↑ European Integration Office:The logical framenwork approach – a key tool for project cycle management, Republic of Serbia Government European Integration Office, Belgrad 2011, ISBN 978-86-914485-0-9
- ↑ Web článek 3/2011 Logická rámcová matice (LRM)
- ↑ Národní ústav odborného vzdělávání.: Jak připravit projekty financované z evropských fondů v období 2007–2013 – Možnosti čerpání prostředků, Příprava a zpracování projektu Konkrétní rady pro tvorbu a podávání projektu. 1. Vyd., Praha, 2008.
Literatura
- Doležal,J., Máchal,P.,Lacko,B. a kol. : Projektový management podle IPMA, Grada Publishing Praha (2012) , ISBN 978-80-247-4275-5
- European Commission-EuropeAid Co-operation Office, March 2004, Guidelines on Aid Delivery Methods, Volume 1: Project Cycle Management, Brussels.
- Strategic Project Management Made Simple: Practical Tools for Leaders and Teams, by Terry Schmidt. (Wiley, 2009) ISBN 978-0-470-41158-2
- Cracknell B.E, 2000, Evaluating Development Aid-Issues, Problems and Solutions, SAGE, London.
- The Logical Framework Approach, Handbook for objectives-oriented planning, Fourth edition, NORAD, 1999, ISBN 82-7548-160-0.
- Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 359 s., ISBN 80-01-03449-6, Nakladatelství ČVUT v Praze, 2006
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Logický rámcový přístup na Wikimedia Commons - Stránky pro projektové manažery Archivováno 5. 12. 2020 na Wayback Machine.
- Portál pro projektové manažery
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Logická_rámcová_matice |
