Lucina (latinsky Lūcīna) je římská bohyně porodu, která bděla u lože rodičky. Ženy ji žádali o pomoc s rozpuštěnými vlasy a bez uzlů na oděvu, po porodu byla v atriu umístěna mensa „stůl“ pro tuto bohyni. Byla ztotožněna s řeckou bohyní porodu Eileithýiou.[1]
Splývala s Junonou, a jméno Lucina se tak stalo titulem této bohyně. Kult Juno Luciny měl být v Římě zaveden sabinským králem Titem Tatiem a na ostrohu na vrchu Esquilinu zvaném Cispius založen její posvátný háj – lucus, snad doplněný svatyní do které byl po narození dítěte odevzdáván dar. Roku 375 př. n. l. byl na tomto místě postaven chrám - Aedes Junonis Lucinae. Založení chrámu bylo slaveno 1. března což byl také svátek zvaný Matronalia zasvěcený Juno Lucině.[2]
Ovidius ve svých Fasti – básnické skladbě o římském kalendáři a svácích vzniklé na počátku 1. století, ztotožňuje Lucinu s Junonou a nabízí výklad jejího jména z lucus „háj“ nebo z lucis „světlo“ a vzývá ji aby chránila těhotné a přivedla zralé dítě z lůna. Na jiném místě však její jméno vykládá z luces „dny“.[3]
Lucina také splývala s Dianou, která byla taktéž chápána jako bohyně porodu. Varro přímo ztotožňuje Juno Lucinu s Dianou a chápe ji jako bohyni co pomáhá dětem na světlo, na základě etymologie iuvo „pomáhat“ a lux „světlo“.[4]
Reference
- ↑ NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 117–118.
- ↑ BALL PLATNER, Samuel. A Topographical Dictionary of Ancient Rome - Aedes Junonis Lucinae [online]. Oxford University Press, 1929 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Publius Ovidius Naso. Poetry in Translations - Fasti [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
- ↑ GREEN, C. M. C. Roman Religion and the Cult of Diana at Aricia. [s.l.]: Cambridge University Press, 2012. ISBN 978-1107407534. S. 135–137.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucina na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Lucina_(mytologie) |
