| Ludvík Dietrich | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 8. března 1803 Brno Moravské markrabství  Moravské markrabství |
| Úmrtí | 11. června 1858 (ve věku 55 let) Olomouc Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Povolání | hudební skladatel a kytarista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rytíř Ludvík Dietrich z Dietrichů (8. března 1803 Brno[1] – 11. června 1858 Olomouc[2]) byl český hudební skladatel a kytarista.
Život
Pocházel z drobné moravské šlechty. Byl synem zemského advokáta, který měl v Jesenci u Konice na Prostějovsku malé panství. První zmínka o něm je z roku 1351 a patřilo postupně příslušníkům různých rodů drobné šlechty, mezi nimi i rytířům z Dietrichů. Obci vévodí poutní kostel sv. Libora postavený v letech na začátku 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho a zámek. V zámku hrála zámecká kapela, jejíž repertoár měl významný vliv na Ludvíkovo hudební vzdělání.
Vystudoval gymnázium a lyceum v Olomouci a filosofii v Brně. Vedle toho studoval hudbu u Gottfrieda Riegera. Stal se v Olomouci učitelem hudby a pokračoval ve studiu skladby Antonína Emila Titla. Byl vynikajícím virtuosem na kytaru a značná část jeho díla je tvořena skladbami pro tento hudební nástroj.
Jeho tvorba byla do značné míry ovlivněna moravskou lidovou písní. Oblíbil si ji již v dětství v Jesenci a jeho zájem podporovalo i přátelství s Františkem Sušilem, autorem sbírky moravských národních písní, a příslušnost ke skupině vlastenců vedených Aloisem Šemberou. Pod jejím vlivem skládal vlastenecké písně na slova moravských a českých básníků. Vznikly tak Vlastenské písně, Písně z Rukopisu královéhradeckého na slova Václava Hanky, Růže stolistá na slova Ladislava Čelakovského, či písně na jeho vlastní slova, jako např. Kdož jste duchem Moravané.
Byl jedním z prvních moravských skladatelů, kteří zhudebnili texty na husitská témata. Zkomponoval oratorium Jan Hus (také 6. červenec), či na slova vlasteneckého kněze Františka Matouše Klácela písňovou baladu Navrácení poslů z Kostnice.
Přes veškeré úspěchy, kterých dosáhl jako kytarový virtuóz a skladatel zemřel v chudobě. Většina jeho velkých skladeb se nedochovala. Nesmrtelnost mu zajišťuje píseň Moravo, Moravo napsaná na text Václava Hanky (Hanka autorství připsal králi Jiříkovi z Poděbrad) ze sbírky Vlastenské písně. Ta byla již v 19. století považována za neoficiální moravskou hymnu.[3] Nově ji jako hymnu vyhlásila hnutí na Moravě.[kdy?]
Dílo
Chrámové skladby
- Mše C-dur (1843)
- 5 pangelingua (1830)
Písně
- Bergmanslied (1841)
- Písně na slova rukopisu Královédvorského (nedochováno – 1842)
- Navrácení poslů z Kostnice (balada – 1843)
- Vlastenské písně (1843)
- Přání Šemberovi (čtyřzpěv – 1843)
- Poutnická (1848)
Orchestrální skladby
- Ouvertura (1840)
- Jagdsymfonie (1841)
- Jan Hus (6. červenec, oratorium, 1844 – nedochováno)
Skladby pro kytaru
- Polonézy pro housle a kytaru (1853)
- Tři etudy
- Uherské tance
- Variace na operní melodie
- Úpravy operních árií a písní
- Taneční skladby (valčíky, polky)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Petra a Pavla v Brně
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Michala v Olomouci
- ↑ STRNAD, František. O našich hymnách a jejich osudech. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1924. Dostupné online. Kapitola Moravská hymna, s. 55–58.
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Dietrich
- Pamětní deska L. Dietricha v Encyklopedii dějin města Brna
- Hlas Moravy[nedostupný zdroj]
- Píseň Moravo, Moravo
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ludvík_Dietrich |
