Luminofor

Ukázka fosforescence
Monochromatický monitor
Pruhy luminoforů v obrazovce se štěrbinovou maskou

Luminofor je látka, která vydává světlo, když je vystavena určitému typu zářivé energie. Tento jev nazýváme luminiscence a používá se jak pro fluorescenci nebo fosforescenci látek, které září, pokud jsou osvětleny ultrafialovým zářením nebo viditelným světlem, tak pro katodoluminiscenci látek, které září, když jsou vystaveny katodovému záření (proudu elektronů) v katodové trubici.

Je-li luminofor vystaven záření, elektrony v atomových obalech prvků, z nichž jsou složeny molekuly luminoforu jsou vybuzeny na vyšší energetickou hladinu a při návratu na původní hladinu emitují energii v podobě světla určité barvy. Luminofory lze rozdělit do dvou skupin: fluorescenční látky vydávají světlo pouze v době, kdy jsou vystaveny zdroji záření; a fosforescenční látky, které emitují záření se zpožděním, takže mohou zářit určitou dobu poté, co je zdroj záření vypnutý, takže jejich jas se snižuje po dobu několika milisekund až dní.

Fluorescenční materiály se používají v případech, kdy luminofor lze vybuzovat průběžně: ve výbojkách, zářivkách, bílých LED, vakuových a plazmových obrazovkách, při fluoroskopii, ve scintilačních senzorech, a pro světélkující nátěr a pro výtvarné umění používající černé světlo. Fosforeskující látky se používají, pokud je potřebné trvalé světlo, např. pro svítící ciferníky a letecké přístroje, a pro radarové obrazovky, kde je třeba, aby skvrny reprezentující zachycený cíl zůstaly viditelné při otáčení radaru. Luminofory pro vakuové obrazovky byly v období okolo druhé světové války standardizovány a označeny písmenem „P“ a číslem.

Chemický prvek fosfor, podle kterého je nazván jev fosforescence (a v angličtině i luminofor phosphor) však emituje světlo kvůli chemiluminiscenci, nikoli fosforescenci.[1]

Proces emise světla

Jablonského diagram znázorňuje energetické hladiny atomu, který způsobuje fluorescenci luminoforu. Modrá šipka: Elektron atomu absorbuje vysokoenergetický foton dopadajícího záření, což vede k jeho vybuzení na vyšší energetickou hladinu. Po ztrátě části energie při nezářivých přechodech (červené šipky) nakonec přejde zpět do své základní hladiny, přičemž energie je vyzářena jako foton s nižší energií v oblasti viditelného světla (zelená šipka)

Scintilace v anorganických materiálech je způsobena pásovou strukturou energetických hladin v krystalech. Přicházející částice může vybudit elektron z valenčního pásu buď do vodivostního pásu nebo pásu excitonu nacházejícího se těsně pod vodivostním pásem, od kterého je oddělen energetickou mezerou). Tím ve valenčním pásu vznikne elektronová díra. Příměsi vytvářejí elektronové úrovně v zakázaném pásu. Excitony jsou volně vázané páry elektron–díra, které putují krystalovou mřížkou, až jsou zachyceny jako celek atomem příměsi. Ten pak rychle přejde do základního stavu emisí fotonu (rychlá složka). V případě anorganických scintilátorů se příměs aktivátoru typicky volí tak, aby emitované světlo bylo ve viditelném nebo blízkém ultrafialovém oboru, kde jsou účinné fotonásobiče. Díry patřící k elektronům ve vodivostním páse jsou na nich nezávislé. Tyto díry a elektrony jsou postupně zachyceny centry příměsi vybuzeny do určitého metastabilního stavu, který není dostupný pro excitony. Opožděná de-excitace těchto metastabilních příměsových stavů zpomaluje závislostí na nízký-pravděpodobnost zakázaný mechanismus, opět vede k emisi světla (pomalá složka).

Luminofory jsou často sloučeniny přechodných kovů nebo vzácných zemin různých druhů. V anorganických luminoforech tyto nehomogenity v krystalové struktuře jsou obvykle vytvořeny přidáním stopového množství dopantů, příměsí zvaných aktivátory. (V řídkých případech mohou roli příměsi hrát dislokace nebo jiné poruchy krystalové mřížky.) Vlnová délka emitovaná emisním centrem závisí na centrálním atomu a na struktuře okolního krystalu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phosphor na anglické Wikipedii.

  1. Emsley, John, 2000. The Shocking History of Phosphorus. London: Macmillan. Dostupné online. ISBN 978-0-330-39005-7. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Luminofor
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.