 Měchovec lidský | |
|---|---|
 Detail ústní kapsuly měchovce lidského | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | hlístice (Nematoda) |
| Třída | Secernentea |
| Řád | měchovci (Strongylida) |
| Čeleď | Ancylostomatidae |
| Rod | Ancylostoma |
| Binomické jméno | |
| Ancylostoma duodenale (Dubini, 1843) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanáctníkový[1], je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu, zejména pak na východní polokouli a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě hostitelů, jako jsou lidé, kočky a psi, a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění způsobené měchovcem lidským se odborně nazývá ankylostomóza a může být pro člověka smrtelné. Projevuje se v několika fázích.
Morfologie[2]
Měchovec lidský je válcovitý hlíst šedavě bílé barvy. Dospělci měří 10–18 mm, mají oblý tvar těla, hlavový konec je vybaven mohutnou ústní kapsulou s chitinovými zuby, jež slouží k přichycení parazita k sliznici střeva a sání krve. Kaudální konec samců je vybaven výraznou kopulační burzou.
Infekce[3]
Larva proniká do těla neporušenou kůží, nejčastěji přes bosé nohy. Vstupuje do krevního oběhu. Následně migruje do plic, kde proniká do plicních sklípků. Z nich se dostává do průdušek a do průdušnice. Vykašláváním a následným polknutím hlenu se dostává do tenkého střeva, kde pohlavně dozrává. Samice zde může naklást 10 000 až 30 000 vajíček denně. Vajíčka se uvolňují do stolice. Na teplé a vlhké půdě se ve vajíčku larva rychle vyvíjí. Po 5–10 dnech může infekční larva opět proniknout do kůže jiného organismu a začít nový cyklus infekce[4]. Průměrná délka života měchovce lidského je jeden rok.
Příznaky[5]
- kožní (svědění, otoky)
- plicní (kašel, bolesti hrudníku, nevolnost, zvracení)
- střevní (únava, bolesti břicha, nechutenství, zvracení, stolice je průjmová, páchne a obsahuje krev)
Anémie z nedostatku železa může vést k duševní tuposti a srdečnímu selhání.
Prevence[6]
Ochrana životního prostředí před kontaminací fekáliemi, dodržování osobní hygieny a hygieny stravování, nošení uzavřené obuvi, vyloučení přímého styku kůže se zemí, vzdělávání.
Léčba
Podáním některých z přípravků[6]: mebendazol (Vermox), albendazol (Zentel), befenium (Alcopar), pyrantel a tiabendazol (Mintezol).
Odkazy
Reference
- ↑ Murray, P. R., K. S. Rosenthal, M. A. Pfaller. 2009. Medical Microbiology, 6th ed. Elsevier/Mosby Publishing Company, Philadelphia, U.S.A., 865 p.
- ↑ Schmidt, G.D., L. S. Roberts. 2009. Foundations of parasitology, 8th ed. McGraw-Hill Companies, New York,p. 472–473
- ↑ Hotez, P. J., Pritchard, D. I. 1995(June). Hookworm infection. Sci. Am. 272:68–74
- ↑ Looss, A. 1898. Zur Lebensgeschichte des Ankylostoma duodenale. Cbt. Bakt. 24:441–449, 483–488
- ↑ Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 143
- ↑ a b Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 146
Literatura
- TOTKOVÁ, Anna; KLOBUŠICKÝ, Milan a VALENT, Michal. Lekárska parazitológia: učebnica pre lekárske a nelekárske študijné programy. 1. slovenské vyd. Martin: Osveta, 2008. 400 s. ISBN 978-80-8063-263-2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu měchovec lidský na Wikimedia Commons - https://web.archive.org/web/20160624180150/http://paraziti.100plus.cz/paraziti/ancylostoma.htm
- http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11850/navr%C3%A1til_2010_bp.pdf?sequence=1
- https://web.archive.org/web/20080902003618/http://workforce.cup.edu/buckelew/Ancylostoma%20duodenale%20ova.htm
- https://web.archive.org/web/20091224123913/http://www.dpd.cdc.gov/dpdx/HTML/ImageLibrary/Hookworm_il.htm
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Měchovec_lidský |
