Manan je druh polysacharidu, vyskytující se v rostlinách a houbách a složený převážně z jednotek manózy. Starší označení je polymanan. Existují různé typy těchto polysacharidů. Manany, v nichž jsou jednotlivé jednotky spojeny β-1,4 vazbou, slouží jako zásobní polysacharidy. Vyskytují se např. v semenech palmy slonovníku (Phytelephas). Manany propojené β-1,4 byly též zjištěny v buněčných stěnách některých zelených řas, např. rodu Acetabularia či řas z čeledi Codiaceae. Manan zde tvoří v buněčné stěně mikrofibrily namísto celulózy.
Jiný druh mananu se nachází jakožto stavební látka v buněčných stěnách kvasinek, např. rodu Saccharomyces. Jednotky manózy jsou zde v hlavním řetězci propojeny α-1,6 vazbami, mimo to jsou zde i postranní vazby α-1,2 a α-1,3, někdy i α-1,6, které jsou kovalentně navázány k molekulám proteinů. Výsledný komplex je nazýván manoprotein a obsahuje 50 až 90 % manózy. Má se za to, že manoproteiny slouží v buňkách kvasinek jako výplň buněčné stěny tvořené glykany a chitinem.[1][2]
Mezi manany se řadí i hemicelulóza, tvořící hlavní strukturní složku buněčné stěny měkkého dřeva jehličnatých rostlin. Skládá se z jednotek D-manózy, D-glukózy a D-galaktózy v poměru 3:1:1. Někdy je tento typ polysacharidu nazýván glukogalaktomanan. Glukomanany jsou přítomny v buněčných stěnách kapradin.[1]
Reference
- ↑ a b SMITH, AD (ed) et al. Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology. USA: Oxford university press, 2000. Dostupné online. ISBN 0-19-850673-2. (anglicky)
- ↑ METZLER, David E. Biochemistry. The chemical reactions of living cell. [s.l.]: Elsevier Academic Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0124925410. (anglicky)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Manan |
