| Maršovický vrch | |
|---|---|
 Hrad Jestřebí a Maršovický vrch od Puchavce | |
| Vrchol | 499 m n. m. |
| Prominence | 175 m ↓ |
| Izolace | 8,5 km → Vlhošť |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Ralské pahorkatiny |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Pohoří | Ralská pahorkatina / Dokeská pahorkatina / Polomené hory / Housecká vrchovina / Maršovická část[1] |
| Souřadnice | 50°35′ s. š., 14°34′36″ v. d. |
  Maršovický vrch | |
| Hornina | vulkanity, pískovec, břidlice |
| Povodí | Robečský potok, Bobří potok |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maršovický vrch (cca 499, dříve 515 m n. m.[2][3][4]) je v okrese Česká Lípa Libereckého kraje. Leží asi 1 km vsv. od obce Chlum na katastrálním území sídel Chlum, Maršovice, Újezd a Jestřebí. Vrchol zabírá rozsáhlý znělcový lom.
Tektonická prehistorie
Sopečné těleso (fonolit) Maršovického vrchu bylo silně tektonicky narušeno (ve směru kolmém na linii hřbetu) z velké části až v období po utuhnutí fonolitu, pravděpodobně v období svrchního miocénu. Jde o výjimečný případ makroskopicky pozorovatelného tektonického porušení terciérních vulkanitů umožňující lepší datování alpinských tektonických pohybů v Českém masivu a o jediný prokazatelný případ transgresní zóny mladoalpinského stáří v centrální části Českého masivu.[5]
Geomorfologické zařazení
Vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Polomené hory, podokrsku Housecká vrchovina a Maršovické části. Do této části patří též západně ležící vrchy Strážný vrch (468 m n. m.) a Suchý vrch (428 m n. m.) (spolu s Maršovickým vrchem tvoří těsné trojvrší na západo-východní linii), celá rozsáhlá členitá plošina ve východním okolí (rozeklaná pískovcovými roklemi – v jedné z nich např. Braniborská jeskyně), vrch Šedina (473 m n. m.) a dvojvrší Skalka (382 m n. m.).[1]
Lehké opevnění
Na Maršovickém vrchu začíná linie lehkého opevnění, která se opírá o svahy kopce, přetíná silnici I/38 a končí na úpatí Dědka. Ve stavebním úseku Q2 Jestřebí (součást Liběchovské příčky) bylo celkem 23 objektů stavebně dokončeno v srpnu a v září 1938, avšak vystrojeny a vyzbrojeny již nebyly.[6] Tři z objektů (v evidenci ŘOP označené čísly 36, 231 a 233) se nacházely v dobývacím prostoru lomu a v důsledku těžby již beze stopy zanikly.
Přístup
Nejblíže je možno dojet automobilem do Chlumu či Maršovic, poté pokračovat pěšky po lesních cestách výše. Cesta na vrchol je nebezpečná a vstup do kamenolomu oficiálně zakázán. Severovýchodním úbočí prochází červená turistická značka z Doks do Jestřebí křižovaná o kus dál zelenou.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Analýzy výškopisu [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-05-29]. Je nutné využít nástroj Vlastnosti reliéfu. Dostupné online.
- ↑ a b Turistické mapy na Mapy.cz [online]. Seznam.cz, a.s. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Vojenská topogrfická mapa 1:1000, m. l. M-33-54-A-a-4 [online]. Ústřední správa geodesie a kartografie, 1959 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ ADAMOVIČ, Jiří. Maršovický vrch [online]. Česká geologická služba, 1994-10-27, rev. 2005-04-18 [cit. 2013-05-01]. Dostupné online.
- ↑ http://dbase.ropiky.net/dbase.php?usek=1075697667 Archivováno 3. 2. 2014 na Wayback Machine. úsek Q2 Jestřebí v Databázi lehkých objektů na ropiky.net
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maršovický vrch na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Maršovický_vrch_(Ralská_pahorkatina) |
