Marcus Vipsanius Agrippa

Marcus Vipsanius Agrippa
Narození	63 př. n. l. Istrie
Úmrtí	12 př. n. l. (ve věku 50–51 let) Kampánie
Místo pohřbení	Augustovo mauzoleum
Povolání	architekt, spisovatel, starořímský politik a starořímský voják
Choť	Claudia Marcella Major (28–21 př. n. l.)[1][2][3][4] Julie starší (21–12 př. n. l.)[5][6][3][7][8] Attica[3][9]
Děti	Vipsania Agrippina[10] Vipsania Attica[11] Vipsania Marcella Major[11] Vipsania Marcella Minor[11] Gaius Caesar[12] Julia Minor[12] … více na Wikidatech
Rodiče	Lucius Vipsanius Major[13][14] a Ignota
Rod	Juliovsko-claudiovská dynastie a Vipsanii Agrippae
Příbuzní	Vipsania Polla[3][15] a Lucius Vipsanius Minor[3][16] (sourozenci) Drusus mladší, Claudia/Claudius, Gaius Asinius Pollio, Servius Asinius Celer, Marcus Asinius Agrippa, Asinius Gallus, Asinius Lupus, Asinius Saloninus, Gnaeus Asinius a Asinia (vnoučata)
Funkce	římský konzul (37 př. n. l.) římský senátor Římský guvernér
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcus Vipsanius Agrippa (63 př. n. l. – 12 př. n. l.) byl starověký římský politik a vojevůdce.

Životopis

Agrippa se narodil na sklonku římské republiky v nevýznamné jezdecké rodině jako syn Lucia Vipsania. Jako mladý muž se Agrippa seznámil při studiu rétoriky v Římě se zhruba stejně starým Gaiem Octaviem, pozdějším Octaviánem Augustem. V letech 46 až 45 př. n. l. Agrippa sloužil pod Caesarem v boji proti Pompeiovi. Pak jej Caesar poslal s Octaviánem do Apollonie k makedonským legiím, kde měli využít čas před plánovanou válkou proti Parthům ke studiu.

Marcus Vipsanius Agrippa byl věrným Octaviánovým spojencem a druhým mužem Říma. Vedl Octaviánovy jednotky v bojích proti Caesarovým vrahům, a později proti vojskům jeho bývalého spojence a druhého z triumvirů, Marka Antonia, a dalším Octaviánovým nepřátelům. Nejslavnějšího vítězství dosáhl Agrippa 2. září 31 př. n. l., kdy v bitvě u Actia rozdrtil egyptsko-antoniovskou flotilu a rozhodl tak mocenský boj ve prospěch Octaviánův.

Roku 27 př. n. l. nechal Agrippa postavit v Římě chrám k poctě římských bohů, Pantheon.

Příbuzenstvo

Agrippa byl příbuzensky svázán se všemi císaři julsko-claudijské dynastie. Byl tchánem druhého císaře Tiberia, který se ve svém prvním manželství oženil s Vipsanií Agrippinou (dcera z Agrippova druhého manželství). Poslední – třetí ženou Agrippy byla jediná dcera Císaře Augusta – Julie starší, s níž měl 6 dětí. Byl dědečkem třetího císaře Caliguly (Caligula byl syn Agrippiny starší, dcery Agrippy a Julie). Čtvrtý císař Claudius si vzal Agrippinu mladší (dcera Agrippiny starší) a byl také pradědečkem pátého císaře Nerona (Nero byl syn Agrippiny mladší, nevlastní syn Claudia).

Reference

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Agrippa v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcus Vipsanius Agrippa na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	BNE: XX1412141 BNF: cb120153836 (data) GND: 118501097 ICCU: RLZV024622 ISNI: 0000 0001 1590 0069 LCCN: n85017329 NLG: 148078 NLI: 987007280613805171 NTA: 071461078 PLWABN: 9810665301105606 SELIBR: 226188 SUDOC: 028287185 ULAN: 500240655 VcBA: 495/21397 VIAF: 6352894, 34891784, 251027056, 2874162723655561290001 WorldCat Entities: E39PCjwqDvf6GhFVmxbhbmbBMX WorldCat Identities: viaf-34891784