| Blahoslavená Marie Restituta Kafková | |
|---|---|
 | |
| mučednice | |
| Narození | 1. května 1894 Husovice Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. března 1943 (ve věku 48 let) Vídeň Německá říše  Německá říše |
| Příčina úmrtí | stětí gilotinou |
| Svátek | 29. října |
| Místo pohřbení | Wiener Zentralfriedhof |
| Místo působení | Mödling, Margareten |
| Státní občanství | Rakousko |
| Řád | Františkánský řád |
| Vyznání | katolicismus |
| Blahořečena | 21. června 1998, Vídeň, Jan Pavel II. |
| Úřady | řeholnice |
| Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | řeholní oděv |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blahoslavená Marie Restituta Kafková SFCC (narozená jako Helena Kafková; 1. května 1894 Husovice[1] – 30. března 1943 Vídeň) byla rakouská řeholnice a mučednice českého[2] původu, oběť nacistického teroru. Katolická církev ji prohlásila za blahoslavenou, svátek má 29. října.
Život
Marie Restituta, která při křtu 13. května 1894 dostala jméno Helena, se narodila jako dcera husovického (dnes součást Brna) obuvníka Antonína Kafky (jeho otec Jindřich byl soukeníkem v Náměšti nad Oslavou) a jeho manželky Marie, rozené Stehlíkové, pocházející ze západočeských Přeštic.[1] V roce 1896 se celá její rodina přestěhovala do Vídně, kde Helena posléze vstoupila do kongregace Sester františkánek křesťanské lásky (Sorores Franciscanae a Caritate Christiana, lidově hartmannky) a přijala řeholní jméno Marie Restituta. Byla vynikající zdravotní sestrou, působila nejprve na operačním sále řádové nemocnice v Mödlingu a posléze v řádové nemocnici ve vídeňském obvodu Margareten jako vrchní sestra a pravá ruka primáře Stöhra. Její spolupracovníci a pacienti jí přezdívali „sestra Resoluta“. Byla hluboce zbožná, asketismus ve věci stravování jí však byl cizí, kvůli bohaté konzumaci piva a guláše trpěla nadváhou.[3] (Dlužno ovšem říci, že jako sálová sestra silnou postavu potřebovala, aby byla v případě potřeby schopna při operaci udržet pacienta.)
Po anšlusu Rakouska se sestra Marie Restituta několikrát dostala do střetu s nacistickými orgány, poprvé když odmítla jejich příkaz odstranit z prostor nemocnice krucifixy. Dne 18. února 1942 byla přímo na operačním sále zatčena a obviněna z šíření protinacistických materiálů. Dne 29. října 1942 byla odsouzena k smrti a 30. března 1943 na příkaz Martina Bormanna sťata gilotinou.[4][5][6]
Odkaz
Katolická církev zahájila beatifikační proces sestry Marie Restituty v listopadu 1988, 21. června 1998 byla prohlášena za blahoslavenou. Brněnská a vídeňská diecéze slaví její svátek 29. října, v den jejího odsouzení.
Jméno bl. Marie Restituty dnes nese park v Brně-Husovicích (Park Marie Restituty), ulice u nemocnice v Mödlingu (Schwester-Maria-Restituta-Gasse) a také kostel v Brně na Lesné.
Brněnské Divadlo Feste v roce 2009 nastudovalo divadelní hru Marie Restituta – Nemocnice na kraji říše, inspirovanou osudem Marie Restituty.[7] Uvedlo ji jako páté představení cyklu Identita, což byl cyklus původních her o hledání identity jedince i národa.[8]
Při návštěvě papeže Benedikta XVI. v ČR v září 2009 se objevily spekulace, že by Marie Restituta mohla být brzy svatořečena.[9]
V květnu 2019 radní města Brna rozhodli o vytvoření umístění sochy Marie Restituty v husovickém parku, který nese její jméno. Socha podle očekávání vedení města měla být odhalena v roce 2021.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika 17279, sn. 132 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Blahoslavená sestra Restituta by se dožila 120 let. Stane se svatou?. iDNES.cz [online]. 2014-04-30 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
- ↑ https://web.archive.org/web/20190126075842/https://www.ewtn.com/library/MARY/bios98.htm
- ↑ https://www.catholicnewsagency.com/saint/blessed-maria-restituta-kafka-639
- ↑ Archivovaná kopie. www.munimedia.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-26.
- ↑ USER. Marie Restituta – Divadlo Feste [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26.
- ↑ LUŠTINEC, Vít. V Brně vzniká inscenace o blahořečené řeholnici popravené nacisty / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Papež se chystá rozšířit řady světců – ČT24.cz, 2. 10. 2009
- ↑ JELÍNKOVÁ, Veronika. Aktualita: Obyvatelé Husovic se dočkají sochy Marie Restituty, kterou nacisté popravili gilotinou. www.munimedia.cz [online]. 2019-05-22 [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-26.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Restituta Kafková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Restituta Kafková
- Stručný životopis na stránkách Radia Proglas
- Životopis na stránkách České biskupské konference
- Životopis na stránkách Českého rozhlasu
- Životopis a liturgické texty na Katolik.cz
- Marie Restituta Kafková v Encyklopedii dějin města Brna
- (německy) Tematický web
- Čeští blahoslavení
- Rakouští blahoslavení
- Františkánky
- Oběti nacistického Německa
- Češi odsouzení k trestu smrti
- Lidé popravení gilotinou
- Rakušané odsouzení k trestu smrti
- Oběti druhé světové války
- Čeští katoličtí mučedníci z období nacismu
- Křesťanští mučedníci 20. století
- Osobnosti brněnské diecéze
- Narození v roce 1894
- Narození 1. května
- Narození v Husovicích
- Úmrtí v roce 1943
- Úmrtí 30. března
- Úmrtí ve Vídni
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Restituta_Kafková |
