| Marie Tekla Bittnerová z Glück(en)steinu | |
|---|---|
| Narození | 1675 Vídeň Svatá říše římská  Svatá říše římská |
| Úmrtí | 4. prosince 1730 (ve věku 54–55 let) Brno Svatá říše římská Svatá říše římská |
| Místo pohřbení | klášter františkánek v Brně |
| Povolání | vyšívačka, malířka, řeholnice |
| Hnutí | baroko |
| Významná díla | paramenta |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marie Tekla Bittnerová, původně Marie Bittnerová z Glück(en)steinu (* 1675 Vídeň, † 4. prosince 1730 Brno) byla řeholnice z kláštera řádu františkánek v Brně, vyšívačka a malířka doby vrcholného baroka.
Životopis
Jako žena pokročilého věku a pravděpodobně vdova v roce 1705 vstoupila do kláštera františkánek, respektive řeholních terciářek sv. Františka z Assisi v Brně při kostele sv. Josefa.[1]. Její životní data a místa jsou zaznamenána v klášterním nekrologiu.[2] Její přídomek z Glück(en)steinu či Klikensteinu není jasný, může svědčit o původu bavorském[3], slezském[4] či slovenském[5]. Archivní doklady dosud nejsou zcela prozkoumány.
Po dobu svého pobytu v klášteře tvořila rozměrné výšivky z pestrobarevných hedvábných nití s kovovými lamelkami, technikou malby jehlou na hedvábném rypsu a na plátně. Tváře některých postav a erby byly domalovány kvašem na pergamenu a přišity k podkladu.
Dílo
Soubor parament se dochoval ve fondu Českomoravské provincie řádu voršilek v Brně a v Kutné Hoře. Obsahuje především kněžská roucha (kasule a pluviály) s figurální výšivkou na dorsálním kříži, jedno antependium a oltářní pokrývky. K nejvýznamnějším patříː
- Antependium se scénou Hold čtyř zemí Svaté říše římské a františkánského řádu Svaté rodině, dřevěný rám 96 x 290 cm, Brno 1710-1730; uprostřed pod baldachýnem dospívající chlapec Ježíš s Pannou Marií a svatým Josefem přijímají hold klečících postavː papeže, čtyř štítonošek se čtyřmi erby (horní Falce, Saska, Bavorska a Brunšviku-Lüneburgu), čtyř světadílů, v nichž působil františkánský řád, čtyř německých arcibiskupů s erby, čtyř abatyší brněnského kláštera počínaje zakladatelkou až po současnici, dále kléru a lidu.[6]
- Kasule se sv. Františkem z Assisi a sv. Petrem Kanisiem
- Kasule s Klaněním Tří králů
- Kasule se Sbíráním many nebeské na poušti
Odkazy
Reference
- ↑ FOLTÝN Dušan a kolektiv, Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Libri Praha 2005, s. 74
- ↑ HUSSEINIOVÁ 2006, s.69–70
- ↑ Lorenz WESTENRIEDER, Beyträge zur vaterländischen Historie, Geographie, Staatistik, und Landwirthschaft. Svazek 3, München 1790, s.95 bavorská rodina
- ↑ Karls-Glückstein-Grube v okrese Bytom
- ↑ Hodiny signované hodinářem Johannem von Gluckstein s letopočtem 1820 má ve sbírkách muzeum v Trnavě
- ↑ STEHLÍKOVÁ, 2003, s. 279
Literatura
- SAMEK Bohumil (editor), Umělecké památky Moravy a Slezska I. Academia Praha 1994, s. 208
- STEHLÍKOVÁ Dana, Antependium s holdem františkánského řádu Svaté rodině, inː V zrcadle stínů. Morava v době baroka (1670-1790), (editor Jiří Kroupa). Musée des beaux-Arts Rennes-Moravská galerie v Brně 2003, ISBN 80-7027-121-3;, s. 279-280, č. kat. 120
- HUSSEINIOVÁ, Andrea. Ite ad Joseph. Sakrální výšivka v umění vrcholného baroka.. diplomová práce. vyd. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2006. 86 s. S. 67–71.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Tekla Bittnerová na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Tekla_Bittnerová |
