| Marin Držić | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1508 Dubrovník |
| Úmrtí | 2. května 1567 (ve věku 58–59 let) Benátky |
| Místo pohřbení | Bazilika svatých Jana a Pavla |
| Povolání | básník, spisovatel a dramatik |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marin Držić (1508, Dubrovník – 2. května 1567, Benátky) byl chorvatský spisovatel z Dubrovnické republiky. Je považován za jednoho z nejlepších renesančních dramatiků a prozaiků chorvatské literatury.
Život
Držić se narodil v Dubrovníku do velké a dobře situované rodiny. Měl šest sester a pět bratrů. V rodném městě vystudoval a v roce 1526 byl vysvěcen na kněze, což však bylo povolání, které bylo velmi nevhodné pro jeho rebelský temperament. Marinovým strýcem byl další slavný autor Džore Držić. Marin Držić byl v roce 1538 poslán do Sieny v Toskánsku, aby zde studoval církevní kanonické právo. Jeho studijní výsledky byly průměrné, ale díky své extrovertní a vřelé povaze prý chytil za srdce své spolužáky i profesory a nakonec byl zvolen do funkce rektora univerzity. Marin nicméně postupně ztratil zájem o studium a v roce 1543 se vrátil do Dubrovníku.
Zde se seznámil s rakouským dobrodruhem Christophem Rogendorfem, který tehdy upadl v nelibost u vídeňského dvora. Po krátkém pobytu ve Vídni se Držić vrátil do svého rodného města. Následovala další dobrodružství: spojil se se skupinou dubrovnických psanců, cestoval do Konstantinopole a vykonal i krátkou cestu do Benátek.
Po kariéře tlumočníka, písaře a chrámového hudebníka se stal dokonce politickým konspirátorem. Přesvědčen, že Dubrovník je ovládán úzkým kruhem elitářské aristokracie se sklonem k tyranii, se pokusil pěti dopisy (z nichž čtyři se dochovaly) přesvědčit mocnou rodinu Medicejských ve Florencii, aby mu pomohla svrhnout vládu v jeho rodném městě, žádné reakce se však nedočkal. Marin Držić zemřel náhle v Benátkách 2. května 1567 a byl pohřben ve tamním kostele sv. Jana a Pavla.
Dílo
Držićova díla pokrývají mnoho oblastí: lyrickou poezii, pastorály, politické dopisy a pamflety i komedie. Zatímco jeho pastorály (Tirena, Venera i Adon a Plakir) jsou stále vysoce hodnoceny jako mistrovské ukázky žánru, pastorál obecně jako umělecká forma prakticky zmizel ze scény.
Jeho komedie však patří k tomu nejlepšímu v evropské renesanční literatuře. Stejně jako u jiných velkých komediálních autorů, jako jsou Lope de Vega, Ben Jonson nebo Molière, i Držićovy komedie jsou plné bujarého života a vitality, oslavují lásku, svobodu a upřímnost a vysmívají se lakomství, egoismu a drobným tyranům – jak v rodině, tak ve státě. Mezi jeho nejznámější komedie patří:
- Pomet (1548 nebo 1553) – někteří historiografové tvrdí, že Pomet je skutečně nejstarší Marinovou hrou, jeho debutem, zatímco jiní nesouhlasí. Okolnost, že se ztratila, ztěžuje její hodnocení.
- Novela od Stanca (1550)
- Dundo Maroje (1551 nebo 1556) – pravděpodobně nejslavnější Marinova hra
- Skup (1554) – tematicky podobná Plautově hře Aulularia a Molièrovu Lakomci
Galerie mladých milenců, lakomců, paroháčů, dobrodruhů, senilních tyranů, namalovaná Držićem s chutí bujarého idiomu, který je příkladem bohatství chorvatštiny v období renesance, zůstala od té doby pilířem chorvatského divadla vrcholné komedie.
Význam
Od své nezávislosti Chorvatsko uděluje Cenu Marina Držiće za dramatickou tvorbu. Chorvatský parlament také vyhlásil rok 2008 rokem Marina Držiće, protože šlo o 500. výročí od jeho narození.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marin Držić na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marin Držić na anglické Wikipedii.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Marin_Držić |
